Neděle a poslední den kdy jsme spolu. Ráno jsme byli jen na náměstí se psem a pak se flákali až do oběda doma. Hráli jsme šachy a zahanbeně přiznávám že mě to mládě úplně rozdrtilo. Pak jsme vyrazili do Písku na oběd, prošli se po náměstí, přes řeku. Když jsme se z Juditina mostu dívali do řeky, natáhl jsem se po Hubertovi a chytl ho za ruku. Dřív jsem se toho stranil, děsilo mě co si lidé pomyslí ale teď mi to bylo totálně šumák. Co je mi po nich? Co pro mě jsou? Nic. Hubert je moje všechno. Když jsem mu stiskl ruku cuknul, a vytrhl se mi.

,,Co blbneš?!" zasyčel.

Ranilo mě to. Ten výraz, slova, to jak protočil oči v sloup. Došlo mi jak se asi cítili mí bývalí milenci. Mlčky jsme došli k autu a ve stejné tichosti dojeli až domů. Uvítal nás veselý psí štěkot. Sebral jsem psa a vyrazil sám na procházku. Po tom co jsem se vrátil, uhnízdil jsem se na židli v kuchyni, srkal kávu, přikusoval tatranku a do toho četl knížku.

,,Pan Pondělí?"

,,Hm..." Zabručel jsem nepřítomně.

Teď je to zrovna napínavý jako kšandy...

,,Jsi nějak vysazenej na ty dny v týdnu ne?" zvedl jsem hlavu od knížky, všiml si úšklebku na té hezké tvářičce a pokrčeného obočí.

,,Co je?" zkusil jsem odpovědět s nezájmem.

,,Ty se zlobíš viď?" našpulil pusu.

,,Měl bych?"

,,Já nevím."

Tak jsem mlčel a čekal jestli z něj ještě něco vypadne.

,,Jdu spát. Ráno brzo vstávám, musím si pro věci k našim a pak mě Kuba veze do školy." otočil se, a odešel.

Ještě hodinu jsem seděl a četl si, ale zaboha jsem se nesoustředil. Vzdal jsem to, zaklapl knížku a vydal se do sprchy. V pyžamu jsem se dohrabal do ložnice, zhasl a poslepu se zachumlal do naší společné postele.

,,Bylo mi tu smutno," zamručel Hubert a přitiskl se na mě.

Já se pořád zlobím, i když na to vlastně nemám právo.

,,Dej mi pusu," zaškemral.

Povzdechl jsem si a políbil ho. Všechno ze mě spadlo. Hlavně že jsem tu teď s ním ne? Vjel jsem svému blonďáčkovi mezi nohy a uchopil jeho přirození.

,,Ne..." zachraplal, ale nevypadal že se bude bránit.

Dneska ti to udělám a na protesty neberu ohled. Ukončil jsem polibek, olízl si rty a bleskurychle vsál do úst jeho penis.

,,Ne Tome, já..." začal jsem pohybovat hlavou nahoru a dolů.

,,Já...Ah!" už se nekontroloval.

Jednu ruku mi položil na hlavu a udával tak tempo, druhou si položil k ústům a jak vzrušení sílilo, zakusoval se do ní.

,,To...má...ši..." zavzdychal a udělal se mi do pusy.

Utřel jsem si rty rukávem trika a pohladil ho ve vlasech.

,,Miluju tě." zašeptal jsem a políbil ho.

Musel cítit pachuť vlastního spermatu které ještě zůstalo v mých ústech. Odlepil jsem se, lehl si a přitáhl si ho do náruče.

,,To se mi moc... moc líbilo," vykoktal.

,,To byl účel," usmál jsem se.

,,Víš, bude se mi hrozně stýskat. Piš mi jo?"

,,Samozřejmě."

Ještě chvíli jsme si povídali a pak jsme téměř současně usnuli.

Ráno jsem se probudil a cosi mě hřálo. Hubert to ale rozhodně nebyl.

,,A padej!" vykopl jsem Pátka z pod mé peřiny.

,,Psisko drzý!" Ulevil jsem si a vyškrábal se z postele.

,,Huberte?" Nic.

Kolik vlastně je? Když jsem se podíval na hodiny došlo mi, že nejspíš dávno odjel. Vzkaz na stole mi to potvrdil.

Čas se táhl jako sopl od nosu, ale po týdnech čekání přišla vytoužená sobota, a už v osm ráno mi přiletěla SMSka která hlásala:

Uz ti jedu! Jo a mam prekvapeni!