...vyrobeny s láskou
27. 11. 2011
Nevzdoroval jsem. Popravdě mě to zpočátku ani nenapadlo. Patrik se na mě obkročmo posadil, sklonil se svým obličejem k mému a pokračoval tam, kde jsme v kuchyni skončili. Vzrušoval mě a chtěl jsem ho ale...
,,Počkej," odstrčil jsem ho a on se zatvářil jako ukřivděné dítě.
Zamračil se, sklonil se a opět mě začal líbat. Zcela ignoroval že se pokouším ze sebe dostat nějaké smysluplné věty. Začal mě líbat na krku a moje ruce, skoro jako bych je neovládal já, ale nějaká cizí vůle, pohladily Patrikova stehna a přistály mu na zadku. Něžně jsem ho stiskl a tím si ho nechtě namáčkl na vzrušený klín. Když ze sebe shodil tričko už jsem nemohl jinak a prostě jsem to stopnul.
,,Dost!"
Patrik se zarazil v načatém pohybu.
,,Já to takhle nechci. Je to moc uspěchaný."
Patrik ze mě slezl a posadil se na kraj postele. Vypadal všelijak, jen ne radostně. Abych si ho udobřil, dal jsem mu slib.
,,Patriku... Najíme se, normálně půjdeme do školy, a až se vrátíme tak... Budeme na to mít celé odpoledne."
Netroufal jsem si říct celý zbytek dne protože jsem netušil, kdy se Petr vrací.
,,Tak jo," uculil se, vyskočil a zamířil zpátky do kuchyně.
Než jsem se vůbec stihl vzpamatovat, přetřídit nerozumy a dojít za ním, už na mě volal, že je snídaně na stole.
Seděl před miskou s mlékem a cereáliemi a na mě čekaly toasty a kafe. Jako by věděl co mám rád. I když je docela dost možné, že jsem se někdy zmínil. Upíjel jsem ranní životabudič a zpoza hrnku jsem se na něj díval. Mistička s koťaty, zob pro děti... Pane na nebi stále mi dělá problém si uvědomovat kolik mu je.
Když jsme dojedli, nemluvili jsme. Vystřídali jsme se v koupelně, převlékli a vyrazili do školy, každý na jinou hodinu. Upřímně, abych k vám byl fér přiznávám, že jsem přednášky během celého dne sotva vnímal, a ty, které jsem měl s Patrikem si nepamatuju vůbec. Byl jsem trochu praštěný po tom, jak jsme v noci nespali, ale abych teď usnul, to nehrozilo. Jsem až příliš natěšený.
Po ukončení vyučování jsem přímo letěl k bráně kde jsme měli sraz. A povím vám, že ani Superman by tam nebyl rychleji.
Přivítali jsme se polibkem nehledě na to, že jsme mezi lidmi. Naše ruce se propletly do jednoho uzlu a společně jsme se vrátili k Patrikovi domů. Tam na nás ale čekalo malé překvapení.
,,Jé vy sem jdete spolu? Vědět to tak bych se tak brzy nevracel," usmíval se Petr mezi dveřmi.
Usmíval se.
Široce, nádherně, oslnivě.
A semnou to ani nehnulo. Jakto? Vždyť kdykoli se na mě tahle tvář smála, měl jsem pocit že se rozpustím. A v tu chvíli mi dotrklo, že tuhle moc má teď někdo jiný.
Ne že bych Petra přestal milovat. To... totiž nejde.
Jen jsem dal Patrikovi prostor a on ho do sebemenšího koutku zaplnil. To Petr nedokázal. On mě nechal samotného.
Patrik se podíval na mě, na Petra.
,,Zdržíme se tu jen chvíli na kafe. Patrik si vezme pár věcí a půjde dneska ke mně."
Na Patrikově tváři se vystřídaly tři výrazy. Zděšení, pochopení, a naprostá blaženost. On s tím sice začal, ale na druhou stranu, já zas něco slíbil. A jen velmi nerad sliby porušuji.
Vypili jsme kafe a poslechli si Petrovo žehrání na nespolehlivost a zastaralost českých drah. Pak Patrik zmizel a když se vrátil se sportovní taškou, zavelel nenápadně k ústupu. Rozloučili jsme se a pomalu zamířili ke mně domů. No, pomalu... Čím víc jsme se blížili, tím víc Patrik kvaltoval - jako velbloud který cítí vodu. Když jsme vystoupali k mému bytu, už nervózně přešlapoval. Toho jeho neklidu jsem si všiml už dřív. Jen by mě zajímalo, z čeho je zrovna teď tak nervní.
Za dveřmi shodil z ramene tašku a zůstal stát.
,,Chceš něco k pití?"
,,N-ne... Ani ne. Možná... Tak jo."
Co to s ním je?
Vyzul jsem se, svlékl bundu a odešel do kuchně. Vrátil jsem se se sklenicí džusu. Patrik ho do sebe nalil a skleničku mi vrátil.
,,Já... Můžu se jít osprchovat?"
Že by to bylo kvůli tomu...?
,,Ale jistě," usmál jsem se a ukázal mu na dveře koupelny.
Taktně jsem se vytratil. Sedl jsem si do křesla u televize a přemýšlel nad ním. Nervózní jsem se necítil ani trochu. Prostě teď přijde to, co nevyhnutelně přijít mělo. Strávil v koupelně dost času na to abych se začal bát, jestli se mi v tom čtvrtmetru vody ve vaně neutopil. Zrovna když jsem se chtěl zvednout a jít ho zkontrolovat jako malé dítě, vrzly panty dveří.
Patrik se objevil v obýváku s jedním ručníkem kolem pasu a s druhým na ramenou. Z ježatých vlasů mu líně stékala jedna kapka vody po druhé a vpíjela se do ručníku.
,,Teď půjdu já," usmál jsem se, protáhl se kolem něj a zapadl do koupelny.
Svlékl jsem se, vlezl do vany a pustil na sebe sprchu. Bylo to neuveřitelné, ale celá tahle místnost strašně krásně voněla...
Patrikem.
Najednou jsem měl naspěch. Pořádně jsem se umyl kde bylo třeba, opláchl se, usušil a bleskově vystřelil z koupelny. S ručníkem decentně okolo boků jsem zamířil do ložnice. Nějak jsem tušil, že ho najdu tam. A nespletl jsem se.
Když jsem prošel dveřmi, seděl předemnou v tureckém sedu na posteli. Nádherný. Pro mé oči dokonalý. Překrásně svůdný a dočista, dočista nahý.
Díval se na mě. Pak se zaklonil, zapřel se o ruce, uvolnil a pokrčil nohy. To bylo víc než jen svádění. Bylo to pozvání. Skoro jako by ho nervozita opustila a on se mi chtěl naprosto oddat. Nechal jsem sklouznout ručník k zemi, došel k posteli a dvěma přísuny po kolenou se dostal přímo k němu.
Klekl jsem si mu mezi nohy, jednou rukou ho objal v pase, druhou mu vpletl do vlasů a začal ho vroucně líbat. Krev se ve mně vařila a pálila mě do rtů. Prsty jedné ruky jsem mu začal přejíždět od pasu k lopatce a během té cesty jsem cítil jak sebou pokaždé trhnul, když jsem mu zabrnkal o žebra. Vlasy, které jsem citlivě svíral ve druhé ruce jsem pustil, ale má dlaň tam zůstala a prsty, jeden po druhém, na sebe namotávaly jednotlivé pramínky.
Pak se Patrik položil a já musel své ruce z dobrodružné cesty stáhnout. Proč si lehl jsem si uvědomil vzápětí.
Doteď se o ně opíral. I jeho ruce se chtějí dotýkat. Opatrně jsem se mu klínem vmáčkl mezi nohy a nadlehčený vlastníma rukama zůstal nad ním. Jeho dlaně potěšily mou tvář několikerým příjemným pohlazením. Nádherně se na mě usmíval a jeho oči jiskřily, jako by mezi jeho pověstnými rarachy vypukla velká bitva. Jeho ruce vyhledaly ty mé, které se nad ním stále tyčily. Pohladil je, od zápěstí, přes lokty, dokud se nezastavily na lopatkách.
Trochu se podemnou zavrtěl a pak začal jemně pohybovat pánví. Třeli jsme se o sebe a začínalo nám být pěkně horko.
,,Šimone... pojď už," zavzdychal Patrik.
Natáhl jsem se pod polštář pro lubrikant, nanesl si trochu gelu na prsty a ruku zavedl k Patrikovu zadečku. Pronikl jsem do něj prostředníčkem, doprovázen tichým sténáním. Pohyboval jsem jím dovnitř a ven a pak pomalu přidal druhý. Mezitím co jsem ho roztahoval mě začalo napadat množství věcí, a poprvé za celý den jsem začal být nervózní. Co když se mu to nebude líbit? Co když ho... nedokážu uspokojit?
V práci ruky, na kterou jsem se teď plně soustředil mě zastavilo Patrikovo srdceryvné zakňučení.
,,Dost! Už bych... uffff..." vydechl ještě.
Šňůrka perel se protáhla mezi rubínovými rty.
A raraši. Zářili mu v očích, jako už dlouho ne.
Nadzdvihl se a přitáhl si mě na sebe co nejtěsněji. Já ho nechal a vyčkával co na mě chystá.
Vzal můj penis do ruky. Byl jsem vzrušený tak, že se ani nemusel namáhat mě nějak nažhavit, ale přesto ho párkrát protáhl v dlani. Dlouze se mi zadíval do očí, a začal si mě pomalu zavádět do sebe. Když vytušil že jsem pochopil co po mně chce, položil se zpátky na záda a mě strhl s sebou. Tím pohybem jsem do něj nechtě vnikl téměř celý.
Podle vytlemeného obličeje jsem poznal, že to měl v úmyslu. Pak už stačil jen mírný tlak, a Patrik mě pohltil celého. Za celou tu dobu, se ani na chvíli nepřestal usmívat.
Objal mě nohama kolem pasu a ruce mi přemístil na záda. Opřel jsem se mu u hlavy o lokty a začal hýbat pánví. Když poprvé tak nádherně hekl, úplně mě to rozvibrovalo. A pak... už nepřestal. Doprovázen hlasitým sténáním jsem ho miloval. Jediné chvíle ticha vznikly v okamžicích, kdy jsem mu vzal dech polibkem. Patrik mi zatínal prsty do zad a při každém přírazu jsem cítil, jak mi své nehty zarývá do kůže. Slast se stupňovala a blížila se k bodu výbuchu. Jak má vlastní, tak ta Patrikova.
Čím blíž byl k vyvrcholení, tím citelněji jsem vnímal jak mě škrábe. Vášnivě mi prsty přejížděl po zádech a když to na něj začalo přicházet, už to nebylo jen nevinné škrábání. Drásal mi kůži na zádech, vzdychal a začínal být úplně mimo. Když Patrik zakřičel a jeho tělo se začalo chvět v neovladatelných křečích měl jsem pocit, že mi mezi lopatkami vyrobil díru. Na druhou stranu mě ale jeho silný prožitek dovedl k vlastnímu vyvrcholení. Už jsem z něj nestihl vyklouznout a tak jsem zůstal jak jsem byl, a nechal se unášet blaženými pocity.
,,Promiň," vyfoukl jsem když jsem vytáhl penis z jeho útrob.
,,Mě to nevadí. To já se omlouvám, musíš mít pěkně zřízený záda. Měl jsem tě varovat."
Když mi bylo blaženě, úplně jsem na to zapomněl, ale jak se mi Patrik zmínil, začal jsem na zádech pociťovat štípání.
Ale to není důležité.
Lehl jsem si vedle něj a tak nějak měl radost ze splněného slibu. Chytl jsem ho za ruku a pevně jí sevřel. Pak už mi jen stačilo na okamžení zavřít oči.
Když jsem se probudil, byl jsem v posteli sám.
Sakra... Na jak dlouho jsem to vytuhnul?
Vstal jsem. Přešel jsem ke skříni a vytáhl trenky. Pak jsem si to ale rozmyslel, vrátil je zpátky a nahý vykročil z ložnice. Když jsem míjel zrcadlo zkusil jsem se podívat jak vypadají má záda.
Čekal jsem to horší, na to jak to pálilo.Velké množství rudých šrámů, ale jen čtyři z nich do krve. Ty mi musel vyrobit těsně před orgasmem, protože pak se do mně zasekl - tomu odpovídaly dvakrát čtyři půlměsícové stopy po nehtech. Palce obtisk nezanechaly. No co, ono se to zahojí rychle.
Našpicoval jsem uši, jestli ho někde neuslyším. Hrála televize. Vkradl jsem se do obývacího pokoje jako bych nebyl zdejší nájemník. Seděl v křesle, stejně nahatý jako já a díval se na zprávy. Když mě zaregistroval usmál se a program vypl.
,,Promiň... Ty jsi spal a já neměl co dělat. Nechtěl jsem tě budit."
,,To je v pořádku, ale... teď už jsem vzhůru."
Patrik ke mně vztáhl ruce. Chtěl obejmout, ale já ho místo toho popadl a odnesl zpátky do ložnice.
Netrvalo dlouho, a znovu jsme se milovali.
Od toho dne to mezi námi začalo být velmi otevřené. Říkali jsme si téměř všechno. Až na takzvané bezvýznamné maličkosti.
Jenže jak to tak chodí, právě ony nakonec bývají nejdůležitějšími.
Komentáře
Přehled komentářů
....si nevšímaj,to sú len moje drobné odchýlky od normálnosti...a ešte aj poskakujem,nádherne napísané...ale posledná veta ma desí.
mlask,slint :D
(Lanita d'Angel, 30. 11. 2011 20:08)Chrono :D yumi,yumi :D slintala jsem u toho ,oči mi lezly z důlků :D dokonalé :D !! mlask,slint!! :D
Hehehe
(Kaci.chan, 28. 11. 2011 22:04)Jsem ráda, že nejsem sama, kdo čekal Patrika nahoře, ale to jenom potvrzuje, že Chrona je královna překvapení (kromě toho, že je taky královna perfektního yaoi a hlavně dokonalých povídek). A jsem hrozně zvědavá co bude dál!
....
(terkic, 28. 11. 2011 14:07)sice sem si představovala Patrika nahoře, ale to nevadí, i tak to bylo super a jsem ráda, že jsou spolu, ale ty maličkosti mi doopravdy teď vrtají hlavou:)
:)
(Eisha, 27. 11. 2011 23:52)Děkuju :) - strašně moc, bylo to úžasné :) ... Tvé povídky mi vždycky zvednou náladu, už jsem na nich prostě závislá... a skvěle se po nich spí :D
Já úplne svetielkujem...
(Haku, 12. 12. 2011 18:29)