Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boys don't cry; Kimi no Koe 4/7

14. 1. 2013

 

 Sasuke:

 
Když jsem se ráno probral a před očima měl jeho tvář, tak klidnou a laskavou, ujistilo mě to že to nebyl sen.
Díval se na mě, ale nemluvil. V těch očích jsem viděl jediné - to pohádkové modro z dobroty. A pak otevřel ústa, aby promluvil.
 
,,Sasuke... Já vím že se mezi námi ještě nic nestalo, ale tohle-"
,,Tiše. Neříkej to. Oba víme o čem to mezi námi je. A známe i morální důvody proč si spolu nic nezačínat. Nechci to slyšet. Ne od tebe, ne když tě mám takhle blízko."
 
Zabořil jsem mu obličej do vlasů a vdechoval tu vůni. Ještě chvíli jsme tak vydrželi, než jsme se zvedli, opláchli se a sešli dolů na snídani. Rodiče nás vesele pozdravili a začali vyprávět drama včerejšího výletu. A že došli až okolo půl dvanácté a už za námi nešli, předpokládali že jsme usnuli a nechtěli nás budit. No, zaplať pán bůh za ty dary, nějak nevím jaká by byla reakce na to, že spolu spíme na jedné posteli, v těsném obětí. Je to neuvěřitelné, ale teď, když se to mezi námi tak nějak samo provalilo, jsem ještě nervóznější než předtím.
 
Ano. Už víme co se mezi námi děje, ale musíme v nejbližší době dořešit, co s tím uděláme. A tou nejbližší dobou myslím ještě dnes. Musím to vědět. Musím. Jinak se zblázním.
 
 
Naruto:
 
Kousal jsem toast který nám připravila máma a tak nějak vyděšeně a provinile jsem si prohlížel všechny přítomné. Takže to, o čem se mi tak dlouho zdálo se plní. Tedy - alespoň částečně, protože pořád nevím co se ještě stane, a jak to mezi námi bude dál. Z konverzace u stolu jsem zachytil jen to, že se rodiče za hodinu seberou, zmizí někde ve skalách, hodlají tam přenocovat a vrátit se až zítra navečer. Oči mi nechtěně zalétly k Sasukemu. Naše pohledy se setkaly a mě bylo zřejmé, že právě dnešek bude hrát hlavní roli v tom, jak se k téhle věci postavíme.
 
Po snídani se Sasuke rozloučil s tím,  že se jde projít a někam zmizel. Byl jsem v chatě s rodiči až do okamžiku, dokud neodešli. Potom jsem bloumal sám po místnosti a modlil se, aby se Sasuke co nejdřív ukázal. Abychom si řekli co s tím naším... problémem provedeme.
Ale je pravdou, že už jen ten fakt že to je oboustranné, je opravdu velice naplňující.
Když už jsem byl zoufalý a chtěl se po něm jít podívat, ukázal se sám. Nakráčel do místnosti, zpříma se na mě podíval a pronesl:
 
,,Měli bychom si promluvit."
Měl jsem chuť zavrtět hlavou že ne, že to přeci není nutné, že stačí mít tuhle krásnou iluzi, iluzi že já... a ty... a že možná...
 
 
Sasuke:
 
,,Nechceš se projít?" vypadlo ze mě místo toho, co jsem chtěl původně říct.
 
Naruto trhnul rameny, mlčky mě obešel a pak se zády ke mně zastavil na zahradě, vyčkával, až ho dojdu. Když za sebou zaslechl mé kroky, dal se znovu do pohybu a já ho doběhl, srovnal s ním krok a tak nějak samozřejmě ho chytl za ruku. Dotyk s ním trhnul, ale pár vteřin na to mě stiskl pevněji a hladil mě palcem. Nebyl jsem schopný ze sebe vysypat jediné slovo, natož větu, která by se týkala této neuvěřitelné události. Nasměroval jsem naše kroky k vodě, v hlavě se mi mísilo nepřeberné množství faktů proč to nedělat,se všemi těmi pocity které zase našeptávaly pravý opak.
 
Na břehu rybníčku jsem Naruta pustil, skopl boty a pomalu sešlapával vodou do větší hloubky. Zastavil jsem se až když jsem měl vodu po prsa. Tiché žbluňknutí mě ujistilo v tom, že mě má blonďatá polovička následuje.
 
Chtěl jsem se po něm otočit ale když jsem to udělal, mihnul se mi jeho obličej před očima.
Objal mě. Tiše se ke mně přitiskl a nevím jestli se bál že zkazí kouzlo okamžiku, nebo že má strach že to je naposledy co si to dovolil, nebo to možná bylo jenom tou chladnou vodou... ale zachvěl se. Zhluboka se nadechl a pak mi rty přejel od ucha po krku až k rameni.
Dýchal mi na holou kůži, voda nás chladila ale já se cítil rozpálený jako bych stál před kovářskou výhní.
 
Je to poprvé.
Poprvé, co je mi TAKHLE dobře.
 
,,Sasuke?"
Prosím, hlavně teď neříkej že to co mezi námi ještě ani nezačalo, skončí. Umřel bych ti v náručí.
,,Hm?"
,,Miluju tě. Ale ty to víš... viď?"
Zatetelilo se to ve mně štěstím.
,,Vím."
Něžně jsem ho od sebe odstrčil a podíval se mu do očí. Opřel jsem své čelo o to jeho a pohladil ho po tváři.
,,Vždyť já cítím totéž."
 
 
Naruto:
 
Zadrhl se mi vzduch v plicích, přesně v tomhle okamžiku jsem čekal první polibek, který ale nepřišel. Sasuke se místo toho usmál, šplouchnul sebou do vody a udělal několik temp do hloubky. Taky jsem se smočil a šel na něj počkat na břeh.
 
Foukal horký vánek, byly ty nejteplejší letní dny, takže sotva Sasuke vylezl a my se dali na cestu zpátky, byli jsme suší. Kraťasy na nás usychaly za chůze a vsadím se, že úplně jsme doschli ještě dřív, než jsme se vrátili. V ty okamžiky na to ale ani jeden z nás nemyslel.
 
Když jsme se vrátili, Sasuke řekl jen tiché:
,,Počkej tu," a zmizel uvnitř chaty.
Vracel se s dekou, rozložil jí v trávě pod stromem který házel příjemný stín. Usadil se na ní a poplácal na místo vedle sebe aby mi tak dal najevo, že si mám dřepnout vedle něj. Jenže já místo toho abych se posadil, jsem se rovnou natáhl na záda a zadíval se do koruny stromu, který nás ochotně chránil před sluncem. Podle zvuků se Sasuke položil vedle mě.
Chvíli bylo ticho. A pak... promluvil.
 
Věděl jsem že tenhle rozhovor pro nás bude zásadní.
,,Naruto... Než mě přerušíš, nebo mi budeš chtít říct že jsem se zbláznil, tak mě prosím tě vyslechni."
,,Dobře," šeptl jsem a čekal, co od něj teď uslyším.
,,Tohleto... Tyhle city mezi náma... Myslím si že to není špatný, ani zvrácený. Když se na to podíváš z čistě logického úhlu - jsme každý úplně jiný. A navíc nejsme pokrevní příbuzní. Já... Dovolil bych si tvrdit že my dva jsme dokonalé protiklady. A nejspíš právě proto nás to k sobě tak táhne. Já... Já si to v hlavě srovnal. Já tě miluju. A chci tě, se vším všudy. Ale taky je mi jasný že dokud spolu budeme žít pod jednou střechou a budeme muset být bratři, bude to pro nás oba dost těžký. Budeme se muset schovávat. Myslím že z toho budeme i dost často nešťastní. Je ti jasný že bude opravdu síla se před našima chovat jako by se nic nedělo? Ale... i přes tohle... Prostě... Jestli se mnou chceš být i takhle, s tím, že to bude bolestivé, že budeme počítat každý den do doby kdy budeme dospělí a budeme moct odejít, tak..." odmlčel se a nechal zbytek věty nevyřčený.
 
Teď už je to jen na mě. Stačí prostá věta. Stačí to bezmála ke dvěma letům skrývání, bolesti, smutku... Ale taky lásky, vlídnosti a kouskům štěstí...
,,I přes to co jsi řekl... Chci být s tebou."
Slyšel jsem pohyb a Sasuke se nade mě naklonil.
 
 
Sasuke:
 
Prohlížel jsem si jeho spokojenou tvář a věděl že až to udělám, už nebude cesty zpět. Možná proto jsem váhal. Vlastní racionalita se se mnou do krve hádala že až to udělám, jen se všechno vystupňuje. My nejsme a nikdy nebudeme "normální" pár. Tak dlouho jsme se oba drželi stranou. Pokud ho políbím, dost jistě budou následovat i další události.
Budu spát se svým bratrem!!! Zařvalo cosi v mém nitru a já se nedokázal dál pohnout.
 
,,Tak už mě polib ty troubo!" řekl Naruto, natáhl ke mně ruce a obtočil mi je kolem krku.
A tak jsem se měkce dotkl jeho rtů těmi svými. Jednou, podruhé, potřetí. Naruto tiše vzdychl a pootevřel ústa, abych mohl náš první polibek prohloubit. Tohle byla ta nejkrásnější odměna za všechnu tu bolest, odříkání, sebezapření a čekání. Dopřál jsem mu chvíli aby popadl dech a políbil jsem ho znovu. A znovu. 
A znovu...
 
Mému svědomí už bylo všechno úplně jedno. Tělo dostávalo svou dávku absolutního štěstí, úvahy vybledly, zajímalo mě jen teď, a tady. Začal jsem k tomu líbání Naruta hladit. Mé ruce se nenasytně dotýkaly jeho těla a přímo dychtily po tom, dotýkat se ještě víc.
Chci tě! Chci to všechno! Po tak dlouhé době si to přece zasloužím. Co na tom, že bychom neměli...
 
Zvedl jsem Naruta do náruče a zamířil s ním do chaty. Byl jsem tak nabuzený, že jsem si ani neuvědomoval jeho váhu a bez sebemenšího prodlení či zaváhání jsem si ho vynesl nahoru do podkroví, do mé vlastní postele. Vložil jsem ho na ní a chvíli nad ním stál. A bůh ví že být to ještě o vteřinu déle, asi bych z toho vycouval.
 
,,Pojď ke mně," a znovu natáhl ruce, já si lehl k němu, nechal se obejmout a políbit.
Jeho načasování bylo na sekundu přesné, jako by věděl kdy promluvit a jak přesně reagovat, abych byl schopný pokračovat.
 
,,Naruto, vím co jsem řekl ale neměli bysme spolu mít-"
,,Ticho. Milujeme se, chceme být spolu a sex k tomu prostě patří. To víme oba."
,,Seš si tím stoprocentně jistý? Nepotřebuješ si to promyslet?" šeptal jsem.
,,Sasuke... Ty promýšlíš spoustu věcí za oba, takže já budu na oplátku za nás dva spontánní." prohlásil a než jsem se nadál, stáhl si trenky a pak mě vysvlékl z těch mých.
,,V koupelně v lékárničce je vazelína. Dones jí."
 
V hlavě mi hučelo jako v úlu. Co vám budu nalhávat - nejen v hlavě. Takže jsem poslechl a nestihl přemýšlet nad ničím jiným než tím, jak je nahý Naruto nádherný.
Položil jsem kelímek vedle postele a místo toho abych si k němu zase lehl jsem ho obkročil a postavil se nad ním na čtyři.
 
 
Naruto:
 
Nedokázal jsem udržet oční kontakt a znovu jsem mu sjel pohledem do klína.
Znervózněl jsem. Už když se vracel s tím kelímkem z koupelny mi tam utekl pohled. Zapřemýšlel jsem jak se tohle do mě proboha vejde...
 
Naposledy jsme se nahatí viděli jako děti. Od té doby se ale opravdu MNOHÉ změnilo. Sasuke mě pohladil, políbil a přikryl mé tělo svým. Dotyk jeho horké kůže byl k zešílení. Tolikrát jsem po tomhle toužil, mockrát jsem si to vysnil, a teď je to realita.
Najednou už mi nepřipadá tak nezlomně krutá.
 
Sasuke vrtěl pánví dokud se jeho penis nedotkl toho mého. Tiše vzdychl a krátkými, zato ale přesnými pohyby naše údy dráždil o sebe. Najednou nám ty pohyby přestávaly stačit, oba jsme chtěli víc, posunout to dál, až k hranici únosnosti. Poslepu jsem zapátral rukou po kelímku. Odložil ho přece někde tady tak kam se...? Aha! Tady je. Stiskl jsem ho v ruce a tou druhou hladil Sasukeho po zádech.
 
,,Sasu?"
,,Co se děje? Mám toho nechat?" otázal se se značným sebezapřením.
,,Ať tě to ani nenapadne! Já... Jen že..." strčil jsem mu kelímek s vazelínou před obličej.
Stud mi totiž nedovolil říct si o to, aby mě trochu protáhl, než do mě vnikne. Sasuke ale to gesto i beze slov pochopil. Odtáhl se, posadil se, sebral mi kelímek z ruky a odklopil víčko. Smočil prsty v jeho obsahu, odložil si ho ke koleni a ještě než se mě dotkl, upřel na mě svůj pohled. Díval se mi do tváře, a pomalu do mně zasouval prsty. Byl něžný. Nejdřív jsem cítil jeden, potom druhý. Pomalu jimi otáčel, roztahoval je od sebe aby mě uvolnil a pak jsem cítil, jak se jimi dotýká mé prostaty. Dráždil mě takhle jen několik vteřin a já už měl pocit, že to nevydržím. Dlouhé odříkání se mnou udělalo své. Nechtěl jsem být ale hotový tak rychle... Chtěl jsem aby nám tenhle den dal všechno, o co jsme se tak dlouho ochuzovali. Chtěl jsem cítit jeho penis uvnitř svého těla.
 
,,Myslím že... ah! Že to stačí! Sasu! Ne... nevydržím!"
Byl jsem na hraně. Určitě to věděl, ale stejně nepřestal. Sasuke přidal na tempu ruky a já začal sténat tak hlasitě, že to muselo být slyšet na míle daleko. Zaplať bůh že je to chata na samotě. Srdce se mi divoce rozbušilo, ještě jsem posledními silami vnímal jak Sasukeho druhá ruka pohladila můj penis, pak se mi srdce zajíklo a oči osleply z toho, jak silný jsem prožil orgasmus. Bohužel trvalo jen okamžik, než ten silný pocit odezněl.
,,Ty zvíře!" praštil jsem ho do ramene. ,,Chceš mi přivodit infarkt?"
Jeho oči, plné viny, se vpily do mých. Netušil jsem na co právě teď myslí.
,,Tohle... Bylo to nejkrásnější, co jsem kdy zažil," usmál jsem se na něj a natáhl se, abych ho mohl políbit.
,,A troufám si říct, že zažiju něco ještě lepšího," nadhodil jsem sobecky, ale zdálo se že to zabralo, protože se na mě moc krásně usmál.
 
Položil jsem se zpátky a pokusil se co nejvíc uvolnit.
,,Jsem jenom tvůj," mrkl jsem na něj.
Zachvěl se, olízl si rty a znovu smočil prsty v kelímku s vazelínou. Velmi provokativně si pak natřel penis a asi pro jistotu - do mě opět zasunul prsty a párkrát mě jimi protáhl. Přiložil mi penis ke konečníku, zastavil se a vzhlédl.
 
,,Vážně to mám udělat? Asi... To nebude úplně příjemné."
,,To je mi jedno. Vem si mě."
Zavřel oči a začal do mně pomalu vnikat svým mohutným přirozením. Kupodivu jsem neměl problém ho do sebe přijmout, zpočátku jsem si i myslel že ty řeči o tom, jak je to zprvu nepříjemné jsou nesmysl. To že na nich něco je mi došlo až ve chvíli, kdy ze mně penis o kus vytáhl, aby mohl poprvé přirazit. Ten nehezký pocit mi stáhl tvář do bolestivé grimasy a Sasuke se zasekl v pohybu.
 
,,Říkal jsem to... Já... Jestli tě to bolí, tak přestaneme, můžeme si udělat dobře i jinak-"
,,Ne. Pokračuj."
Povzdychl si, ale poslechl mě. Snažil jsem se co nejvíc uvolnit, aby mi ten pohyb nebyl tak nepříjemný, ale pořád to nebyla žádná slast. Rozhodně to nebylo tak opojné jako když mě ukájel prsty. Ale vidět Sasukeho blažený výraz, to mi za to stálo. Dostával se do tempa a mě konečně přestával být ten pohyb protivný.
 
Zavrtěl jsem se, trochu se posunul a zdvihl nohy blíž k sobě. Sáhl jsem po Sasukem a přitiskl si ho na tělo. Ta intimní blízkost a pohyby v mém nitru začaly dělat divy.
 
 
Sasuke:
 
Bál jsem se abych mu neublížil ale nedokázal jsem zpomalit, a když si mě natiskl na sebe, nadobro jsem ztratil kontrolu a jediné na co se teď zmohlo mé myšlení byla urputná touha po vyvrcholení. Posledních pár vteřin, a přehoupla se přese mě vlna maximální rozkoše. Na okamžik jsem měl pocit že se mi zastavilo srdce. Ne nadarmo se říká, že orgasmus je jako malá smrt. Zpomaloval jsem, protíral jsem se jím abych si prodloužil příjemný pocit, ale Naruto nepříčetně vzdychal a mě ihned došlo proč. Vzal jsem do ruky jeho penis, rychle jsem z něj vyklouzl a honil mu ho tak rychle, jak jen to mé orgasmem rozechvělé tělo zvládalo.
 
,,Ah... AH! Bráško!" vyznělo to tak důvěrně, ale zároveň tak hříšně, až ve mně zatrnulo.
,,Sasuke!!!" zaúpěl ještě, než z něj v několika dávkách vystříkla tekutá láska.
Prudce oddychoval, lehl jsem si vedle něj a on mě chytl za ruku. Nemluvil ani jeden z nás. V tu chvíli snad ani nebylo co říct. Když vám povím že v tu chvíli jsme se cítili blažení, je to ta nejčistší pravda.
 
,,Měli bychom vyvětrat... A dojít se umýt," nadhodil Naruto s úsměvem, vstal a přešel k oknu, aby ho otevřel. Všiml jsem si jak mu po stehně stéká mé sperma. Měl jsem v tu chvíli chuť vzít si ho znovu, a hned, ale věděl jsem že bych mu měl dát nějaký čas na oddych. Pak kolem mě prošel, otevřel dveře a ztratil se v koupelně. Zaslechl jsem jak pustil sprchu a ozvalo se odtamtud laškovné:
 
,,Kdo mi umyje záda?"
Široce jsem se usmál, a vydal se za ním.
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

O bože!

Seyana-aiyaoi.estranky.cz,24. 1. 2013 22:44

Tak tohle předčilo moje očekávání jako! :D Přečetl jsem to jedním dechem :)

aaaach =oD

Nikin,21. 1. 2013 9:42

Já ty kluky prostě zbožňuju... a asi nikdy nepřestanu!!
Povídka jako vždy skvělá- neee jako vážně, nikdy jsem snad nenarazila na tvoji povídku, která by se nedala číst

....

terkic,15. 1. 2013 9:21

bomba, bomba a ještě jednou bomba :) mám na tváři blaženej úsměv a sem neskonale šťastná z toho, co se v téhle povídce odehrává, a z toho, jak úžasně píšeš :)

^^

Eisha,15. 1. 2013 0:14

Mám hrozně ráda, to, jak spojuješ tuhle sérii s písničkama :). Jinak na tenhle díl není, co říkat *.*

Yann,14. 1. 2013 22:10