Jdi na obsah Jdi na menu
 


Začalo to na horách...

20. 1. 2010

Byla zima. Napadlo nezvyklé množství sněhu. Mrzlo až praštělo a tak se chlapec jménem Sasuke Uchiha rozhodl toho využít, a prvně vyrazit na hory. Zarezervoval si pokoj v chatě, vzal si volno z práce, vypůjčil lyže, výbavu a odjel.

Dorazil brzy dopoledne a tak se hned po obědě rozhodl pokořit sjezdovku. Sice na tom nikdy nestál, ale to pro muže činu jako je on, nemůže být překážkou. Když se nechal vlekem vytáhnout, postavil se na vrchol kopce, zkontroloval vázání a rozjel se dolů. Než nabral rychlost, šlo to dobře, ale čím rychleji jel, tím míň ho nohy poslouchaly. Zděsil se když před sebou zahlédl skokánek a došlo mu, že se nevyhne. Stihl jen zavřít oči. Pak cítil, jak se vznesl do vzduchu a než dopadl udělal tu chybu že se podíval na přistávácí plochu pod sebou - mimochodem pěkně zledovatělý povrvh - a rozpleskl se o něj jako vejce o pánev.

Náraz mu vyrazil dech. S bolestí se přetočil na záda a snažil se nadechnout.

,,Proboha jsi v pořádku?" zaječel kdosi.

Sasuke lapal po vzduchu který se mu nedařilo nahnat do plic. Posadil se, vykulil oči a pocítil prudkou ránu mezi lopatky. Vyschlým hrdlem do sebe vtáhl kyslík až se mu před očima roztančily hvězdičky.

,,Baka! Když na tom neumíš, nelez na to!" rozčiloval se jeho blonďatý zachránce.

,,Si v cajku?"

,,Nevim."

,,Co nohy? Bolí něco?"

,,Netušim která je levá a která pravá," podotkl Uchiha když viděl zamotané končetiny.

Polámané naštěstí nic nebylo, zato naraženin až až.

,,Koukej se zvedat, dávám tvýmu zadku minutu, a pak volám horskou."

,,Jó, dobrý, už se škrábu," zahuhlal černovlásek.

,,Co tě to napadlo?"

,,Nehledej v tom úmysl, páč v tom žádnej nebyl."

,,Hm, tak to seš teda..."

,,Debil."

,,Nemůžu než souhlasit." usmál se blonďatý.

Opatrně Sasukeho zbavil lyží a doprovodil k hospodě. Usoudil totiž že by mu malý panák pomohl se srovnat.

,,Mimochodem, jsem Sasuke. Jak se jmenuješ ty? Můj rytíři v lyžařské kombinéze?"

,,Naruto."

Dali si spolu skleničku a neskončilo u jedné. Zjistili že si docela dobře rozumí.

,,Dám si sváču. Nechci si kupovat nic tady. Nejlepší zdejší jídlo vypadá jak hleny," podotkl Naruto a vylovil prapodivně vypadající balíček sušenek.

,,Chceš? Jsou výborný, obilný."

,,Sem s tim. Jak je to sladký, neubránim se," uchechtl se Sasuke a vytáhl z balíčku kulatou sůšu.

S chutí se zakousl, dvakrát pohnul čelistí a zatvářil se jako člověk se zácpou.

,,Co je?" ptal se nechápavě blonďák.

,,Jako bych měl pusu plnou písku. Neskutečnej humus," polkl a zbytek sušenky odhodil do popelníku na stole.

Naruto se rozřehtal.

,,Jak ti to může chutnat?" protočil oči Sasuke.

Touto příhodou začalo jejich přátelství. Naruto Sasukeho učil na lyžích, prakticky spolu trávili veškerý volný čas. Zjistili že se budou moci často vídat i až se vrátí domů. Bydleli totiž ve stejném městě, a dokonce jen necelý kilometr od sebe.

Čas plynul a z chlapců se stala nerozlučná dvojka.

,,Mám teda zejtra přijít dřív?"

,,Jasně, potřebuju pomoct s výzdobou."

Uzumaki Naruto zítra slaví své narozeniny, a tak požádal Sasukeho aby ho v přípravě "párty" nenechal ve štychu, i když byl Uchiha poslední dobou dost mrzutý. Snažil se z něj vyždímat o co jde, ale vždycky se nějak vykroutil. Když však přišel Narutovi na pomoc, měl náladu dobrou, rozverně ho pošťuchoval a rozvěšoval balónky po místnosti. Večer se Uzumakiho dům naplnil hosty a tak chudák Naruto ztratil o Sasukem přehled. Ten se vydatně posiloval alkoholem na svůj dnešní projev. Nemotal se, ale uvažovaní se mu dost nahnulo, hlavně tedy jedním směrem.

,,A teď přípitééééééék!!" křik Sasuke do davu.

Když ho zahlédl Naruto, zamračil se. Zrovna dnes se mu chystal říct něco důležitého.

,,Ty už jsi připitej dostatečně Sasuke," rýpnul si Naruto.

Jako by ho ani neslyšel, pokračoval ve své řeči.

,,Chci abyste všichni jak tu jste věděli, že MILUJU NARUTA!" vyhrkl s velmi vážným výrazem.

,,Co?" vypadlo z blonďáka nevěřícně.

Dívali se jeden na druhého a místnost se začala vylidňovat. Všem očividně došlo že si potřebují promluvit osamotě.

,,Jsem do tebe zamilovaný," přiznal znovu Sasuke když se pokoj vyprázdnil.

,,Nechtěl jsem to říct ale už jsem to nemohl snést. Teď mi stačí jen vědět jestli se ti nehnusím a smím být dál tvůj přítel, o nic víc nejde," šeptal sklíčeně.

,,Doufám že z tebe nemluví chlast, protože jinak tě po vystřízlivění čeká bolestivá smrt umučením."

,,Myslím to naprosto vážně. MILUJU NARUTA. Kolikrát to mám zopakovat?"

,,Neopakuj to a radši mi dej pusu."

Uchiha zamrkal a výrazně mu povyskočilo obočí.

,,Teď se zeptám jako předtím ty, neva?"

Naruto zavrtěl hlavou, že ne.

,,Coooooooooo?" protáhl Sasuke.

,,Tohle není vyznávání lásky ale slovní paralympiáda! Můžeš sem naklusat a strčit mi už jazyk do tlamy?"

A tak Uchiha dál nežvanil, přitočil se ke své lásce kterou objal rukama v pase a dlouze, živočišně ho políbil.

Oba, rozvášnění pouhým polibkem nakonec skončili v Narutově posteli.

Po aktu zmožený Sasuke usnul, a Naruto přemítal nad trapností situace která je tehdy svedla dohromady.

A když usínal,

vesele se usmíval.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

super

kai,16. 5. 2010 1:40

zase hezkí přiběch ze štastním koncem. to semi líbi mam rád štastné konce.no ale ty hlašky jsou hodně dobry .opravku hezky píbšh.

...

Eclair (www.eclairsstories.estranky.cz),31. 3. 2010 23:23

dobrý hlášky;-)jéé já bych si tak ráda zalyžovala docela jim závidím:D

http://fantasya-world.blog.cz

Terry-Sasaki,18. 3. 2010 20:29

z některých vět fakt mám tlemy xD

.....

akimari,28. 2. 2010 20:09

tie hlášky ma dostali do kolien!!!

Juuuuuuj

Haku,20. 1. 2010 23:08

Tak to bolo beeeeezvvvvaaaa.

.............

Naruko,20. 1. 2010 18:02

,,Tohle není vyznávání lásky ale slovní paralympiáda! Můžeš sem naklusat a strčit mi už jazyk do tlamy?" nop tak tzohle fakt nemělo chybu XDDD
moc pěkné XDDDD

:-)

Ebika,20. 1. 2010 15:54

No, tak Naruto asi nebude jediný kdo se vesele usmívá:-D
Pěkná povídka:-D