Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tak nějak lhostejný

18. 10. 2010

 

 

,,Ty...Sasuke? A mě máš rád, nebo nerad?"

,,Tebe? Ty... Ty jsi mi tak nějak... lhostejný."

Občas je nebezpečné být myšlenkami jinde. Tak nějak v klidu jsem si přemýšlel o nesmrtelnosti chrousta, než mi došlo co je ta rozmazaná šmouha.

 

Dostali jste už někdy po hlavě baseballovým míčkem?

Já jo. Právě teď. To vám byla řacha že jsem myslel že mi pukla lebka. Zamotala se mi hlava a bylo černo. Chvíli jsem mrkal, než se světlo vrátilo. Ležel jsem na zemi, Sakura se mě snažila podepřít a zbytek hráčů se hnal směrem ke mně v čele s odpalovačem, který tak šikovně trefil mou hlavu.

,,Naruto jsi v cajku?" volal Kiba a přiskočil ke mně.

,,Naruto já... Promiň! Vážně promiň! Já nechtěl!" omlouval se Sasuke s vyděšeným výrazem.

Zvedl mě do sedu a tak nějak starostlivě se mi probíral ve vlasech než jeho prsty narazily na bouli jako zeměkouli.

,,Ježíši!" vyjekl. ,,Naruto pojď, vezmu tě do nemocnice, tohle vypadá na otřes mozku."

Hej, moment! Vraťte to zpátky! Odkdy se Uchiha chová tak mile a zodpovědně?!

,,Gambate ne, Sasuke!" usmála se Sakura a já si připadal jako bych právě přilétl z kosmu. Totální mimozemšťan.

Sasuke mě chytl okolo pasu, mou ruku si přehodil přes rameno. Napůl mě vlekl a na půl podpíral cestou k autu.

 

,,Jak moc to bolí?" zeptal se když mě posadil na místo spolujezdce.

,,Už jsem zažil horší."

,,Moc se omlouvám. Můžu pro tebe něco udělat?" skláněl se nademnou.

,,Leda mi to pofoukat," protočil jsem oči.

Buď tu ironii v mém hlase nepochopil, nebo mám vážně něco s hlavou. Sasuke se sklonil, odhrnul mi vlasy a opravdu mi na tu bouli začal foukat.

,,Hej! Přestaň..." vypadlo ze mně.

Sasuke se usmál, zabouchl dveře, obešel auto a rozjeli jsme se k nemocnici. Když jsme vystoupili, stále se mě snažil podpírat, ačkoli se mi rovnováha už vrátila do normálu. Říkal jsem mu to, ale on neposlouchal. Předal mě doktorům, ti mě vyšetřili a nic nezjistili. Nakonec mě poslali domů s pořádným bolehlavem a doporučením, že pokud by se mi udělalo nevolno, ať mě přítel přiveze.

Heeeej! Proč slovo přítel říkali tímhle tónem?! Copak by Sasuke...? Pche. Ani za zlatý prase.

Bolest hlavy přešla v migrénu. Nelegálně přistěhovalý permoník mi začal kutat v hlavě s veškerou svou silou.

Ta byla!

 

Sasuke mě odvezl domů a doprovodil až k prahu.

,,Hele... Naruto?"

,,Jo?"

,,Měl bych s tebou zůstat. Jsi tu sám a já mám strach že se ti udělá špatně."

,,Dej pokoj! Budu v pořádku. Vyspím se z toho."

,,Já na tom trvám. Zavinil jsem to a chci na tebe dát pozor."

,,Nerad bys měl černý svědomí kdybych zaklepal bačkorama, co?"

,,Jen mám o tebe starost."

,,Hele? Dostal jsem do hlavy já, nebo ty? Já jen že mi přijde, že tebe taky něčím přetáhli."

,,Cože?"

,,Takovýho tě neznám. Aby ses o někoho bál."

,,Tak teď už znáš."

Zakroutil jsem hlavou a vstoupil do domu. Sasuke kráčel zamnou a já si uvědomil, že jsem ho vlastně ani nepozval, ani nevyhodil, a tak to vzal do svých rukou. Natáhl jsem se do křesla, přehodil přes sebe deku a zapl televizi.

 

,,Žán? Teď bych si dal kávu a nějaké oplatky."

Nemohl jsem nechat plavat tak úžasnou šanci si z něj utahovat.

,,Jak si panstvo ráčí přát," bylo mi odpovědí.

Ale no tak! Proč taky jednou nehraje pod mě? Měl zuřit! Posmutnil jsem.

Za chvilku mi na tácku, s utěrkou přes ruku, nesl šálek kávy a ve stylu "táborák" vyskládané sušenky.

,,Díky," usmál jsem se a tácek si vzal.

Sasuke se posadil na zem, hlavu si opřel o bok pohovky a díval se semnou.

,,Žán?"

,,Pane?" pokračoval semnou v té komedii.

,,Kafe dobré, ale sušenkama bys mohl lámat skály."

,,Vážně? Ukažte!" natáhl se a jednu ochutnal. ,,Skutečně... A co teď s tím Pane?"

,,Třeba to bude mít nějaké využití... Tak to dáme do NZ."

,,NZ?"

,,Nehnutelných zásob. Víš... Zásob pro případ mobilizace či stav války."

Pak jsme se na sebe podívali a začali se smát.

Čas běžel a já se rozhodl jít spát.

,,Zůstanu tady," oznámil mi Sasuke. ,,Budu hlídat tvůj spánek."

Pak mě jako děcko donesl do postele, přikryl, políbil na bouli a odešel do obýváku.

Nevím jestli spal, nevím kolikrát mě v noci kontroloval. Ale i přesto jsem podvědomě věděl že tu je někdo... jen kvůli mě. A když jsem se ráno probudil, pořád tu byl.

 

,,Rááánko," protáhl jsem.

Vylezl jsem z pelechu a poslepu se vlekl do kuchyně.

,,Co máš rád k snídani?" Ta věta mě zastavila v chůzi.

Najednou jsem se cítil probuzený.

,,Co ty tu ještě?"

,,Chtěl jsem vás hlídat a pokud mi to dovolíte vaše lordstvo, tak vás nakrmím než se odeberu za svými povinnostmi."

,,Pako..." usmál jsem se a zívl.

Dostal jsem čaj a tousty. Ani ve snu by mě nenapadlo, jak moc mi to bude chutnat. Na druhou stranu... Bývá pravidlem že nám víc chutná jídlo, které si nepřipravujeme sami.

Sasuke se rozloučil a odešel.

 

Ještě minimálně týden se mě ve škole a na akcích s přáteli ptal, jestli jsem v pořádku.

Sakura se chovala podivně. Motala se kolem Sasukeho tak, jako obvykle, ale něco bylo jinak. Zrovna jsme se chystali si opět zahrát baseball když jsem je zaslechl jak se hádají.

,,Ne, Sakuro. Nutíš mě abych se choval rozumně a to ke mně vůbec nesedí!"

,,Fakt? Potom počítej s tím že ti ho někdo odloudí."

,,A myslíš si snad že o mně stojí?! Ani omylem! Vůbec ho nezajímám, pro něj nejsem víc než vzduch."

,,A nenapadlo tě že vzduch potřebuješ k životu? Přestaň se litovat prosím tě, nebo ti jednu fláknu! Nezapomínej že mám vždycky dost argumentů pro pořádnou ránu!"

,, Když to řeknu... Když mi odpoví ne...Já nevím co budu dělat Sakuro," rozhodil zoufale rukama.

,,Sasuke kdybys mu-"

,,Co to tu vyvádíte?"

Už jsem to nemohl poslouchat. Vnitřně mě bolelo slyšet, že Sasuke o někoho stojí. A že to nejsem já. Přestal jsem si dělat iluze od té chvíle, kdy jsem se ho nenápadně zeptal, když se o něj handrkovaly holky.

,,Kyááááááá! Sasuke? Máš mě rád?"

,,Ne."

,,A mě?"

,,Ani trochu," odpovídal chladně.

Tak jsem tedy taky zkusil štěstí.

,,Ty...Sasuke? A mě máš rád, nebo nerad?"

,,Tebe? Ty... Ty jsi mi tak nějak... lhostejný."

Po téhle větě jsem přestal o cokoli usilovat a byl rád, že se mi později stal alespoň přítelem.

 

,,Nic. Jdem hrát," řekl.

Hrál jsem jako mátoha, ale kupodivu jsem žádným míčkem nedostal.

,,Tak! Končíme bando!" křikl Kiba.

Pravda. Za chvíli se setmí a nic bychom neviděli.

,,Hej...Naruto?"

,,Jo Sasuke?"

,,Nechceš svézt domů?"

,,Proč ne," usmál jsem se.

,,O kom jste se to se Sakurou dohadovali?" nedalo mi.

,,To nechceš vědět."

,,To ti řekl kdo?" zaprskal jsem.

A pak mě to napadlo. Že se zase po tak dlouhé době můžu zeptat...

,,Ty...Sasuke?"

,,Hmmm?!" zabručel.

,,Máš mě rád, nebo nerad?"

,,T-Tebe?!" zajíkl se.

Až příliš se soustředil na řízení a rudý jako pavián mi odpověděl.

,,Rád. Moc... rád."

Můj vnitřní Naruto povyskočil o metr, zaťal pěst a zařval: Jooooooooooooo!

Zastavil u mě před domem.

,,Tak a-ahoj."

,,Pojď ke mně."

,,Cože?"

,,Pojď ke mně... Na kafe? Třeba?"

Nezval jsem ho na kafe. To jsme věděli oba.

Když za námi zaklaply dveře, políbil jsem ho. Nemohl jsem čekat až se rozhoupe. To bych taky mohl vyčkávat věčně. Místo vaření kávy jsme se milovali. Sasuke vysypal všechny pocity, co v sobě držel. Nakupil je na mě jako obrovskou horu.

A víte že mi to vůbec nevadí?

Láska hory přenáší, ne?

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

Ivanitko draci-sestry.blog.cz,31. 3. 2014 0:25

vždycky mi přijde Sasukeho přerod v chování vtipný :)

tohle děláš schválně!

Mia,8. 7. 2012 19:50

Zapamatuj si jednu věc: Nikdy, nikdy (!) nevypouštěj z povídky tu část, kde se milovali! XD

.....

Nik-in,2. 2. 2011 16:35

Mmmm není co dotat, prostě krásný

Líbí

Asuky=3 Narusasssu.blog.cz,31. 1. 2011 22:14

Hodně libová povídka:D na tuhle jednorázovku budu ještě dlouho vzpomínat... Nejvíc mě berou ty Narutovy poznámky .. Zkrátka LUXUS

:-)

Eclair(www.eclairsstories.estranky.cz),21. 11. 2010 15:33

krásná povídka;-)

Jen úžasné nestačí

Aji-san,31. 10. 2010 17:30

Jak už mluví nadpis, úžasné je vážně pro tuto povídku slabé slovo :))

:::

pajčas,25. 10. 2010 22:20

Jsi stále lepší a lepší, alespoň v jednorázovkách (gomen - ale kapitolovky teď nestíhám číst u nikoho) už ani nedokážu odhadnout kam zajdeš příště. Vždycky mě něčím překvapíš, byť se zaměříš především na jednu věc. Ale o to více ji vystihneš a důftipně přetransformuješ. Prostě pokaždé skvělé překvapení.
Skvělé!!!

=^_^=

Kagome/Kurama,24. 10. 2010 13:33

Ježišimarja, Naruto má teda štěstí, že ho to nezabilo! O.o Baseballovým míčkem! Až se mi samotné zatmělo před očima xD No musela jsem se nehorázně smát u představy Sasukeho, rudého jako paviána xDDDD To bylo přirovnání za všechny prachy. Taková pěkná, příjemná povídka. Jen na to zase hned skočili O_o Ach jo. Ale jinak..jee :)

....

terkic,24. 10. 2010 8:11

jako vždy nádherný, ty prostě umíš psát:)

...

Aylen,22. 10. 2010 23:14

Super povídka :)

...

Sasaki,22. 10. 2010 18:22

au, to trošku mohlo bolet, ale beztak to Sasu udělal schválně, aby s ním mohl aspoň jednu noc být :) i když né intimně ^^ kwásné :)

Dakujem

Haku,19. 10. 2010 21:26

Taketo rozmaznavanie prenadhernymi poviedkami dokazes len Ty!! Aka to slast pre ubolenu dusicku(neznasam chrypku),si poklad slniecko.Skvostna!!!!!!

:) :)...

A.P.,19. 10. 2010 18:27

Náááádhera! To bylo tak slaďoučký. Přesně podle mého. :)

Ehm

kaci.chan,19. 10. 2010 11:13

Dovolím si fanynkovské vyjeknutí "kyaááá", protože to je přesně to, co mi proběhlo hlavou po dočtení. Zábavné, miloučké a navíc nesmělej Sasuke má svoje velký kouzlo, se kterým jako kdybys uměla pracovat jenom ty. Díky