Znavený rudovlasý chlapec se vezl v autobusu plném tlachajících chlapců a dívek. Když se na něj usmála drobná brunetka, odpálkoval jí slovem:

"Nečum!"

To slovo, ač bylo jen zavrčeno se neslo celým dopravním prostředkem a tak se jeho pohledům začali všichni vyhýbat a nikdo na něj nemluvil. Tak to měl rád. Sám si okolo sebe tvořil temnou auru a nedovolil lidem se přiblížit. Nenáviděl své rodiče. Chtěli se ho na pár dní zbavit a tak ho poslali na čtrnáctidenní jezdecký tábor. Připadalo mu to jako očistec. Nesnášel lidi, i zvířata a teď s tím vším bude takovou dobu ve styku. Pro něj nejsou lidi víc než otravný hmyz a koně maso na čtyřech špejlích.

Když se dopravili na místo, přečetl hlavní vedoucí seznam jmen a poručil aby utvořili skupinky po třech - čtyřech tak, jak budou na chatkách. Rudovlasý si liboval, protože s ním nikdo být v chatce nechtěl, dostal jí celou pro sebe. Alespoň se vyhne rvačkám a návalům vzteku. Do oběda měli volno aby se zorientovali v novém prostředí a po něm mělo přijít to nejhorší - seznamování se se všemi lidmi, prohlídka stájí a první krátká vyjížďka po okolí.

Když se přišel najíst, byla jídelna ještě prázdná. Vybral si stůl pro dva, úplně vzadu v rohu a přebytečnou židli přidal k jinému stolu. Táborníci se scházeli jako švábi na pivo. Zamračeně je pozoroval a přežvykoval svůj párek. V této místnosti si ho poprvé všiml. Věděl že neseděl v autobusu. Tak svítivě blond hlavu a úsměv který mu div netrhal tváře by nepřehlédl. Když přišel k jeho stolu a položil si tam tác, bylo mu už naprosto jasné že tam nebyl. Chlapec si přitáhl židli, sedl si naproti a bodře pozdravil...

"Ahoj, ahoj!"

"Nazdar. Dej si odchod."

"Copak? Ulítly ti včely?"

"Neotravuj a zmiz."

"To nepůjde. Tohle je totiž moje místo. Mimochodem jsem Uzumaki Naruto. Ty?"

"Sabaku no Gaara. Jestli chceš přežít oběd tak sklapni."

"Třesu se strachy," uchechtl se blonďák.

"Měl bys."

"Očividně tu nechceš být...?"

"Ticho."

"Takže...Proč tu jsi?"

"Co ti je do toho!" Zavrčel, zvedl se a odnesl téměř plný talíř.

Když se potkali podruhé, bylo následující ráno a hlavní vedoucí je dělil do skupin.

Čtrnáct přihlášených bylo rozděleno po třech a ke skupince byl přiřazen zkušený jezdec.

"Takže opakuji! Šest skupin:

První jsou Hyuuga Neji, Hyuuga Hinata, Aburame Shino a vedoucí Sarutobi Asuma. Druzí Rock Lee, Akimichi Chouji, Yamanaka Ino s vedoucí Yuuhi Kurenai. Třetí Uchiha Sasuke, Haruno Sakura, TenTen v čele s Hatake Kakashim. Čtvrtí Nara Shikamaru, Sarutobi Konohamaru, Menma a vedoucím je Namikaze Minato. Poslední a pátá skupina jsou pouze dva chlapci - Sabaku no Gaara, Inuzuka Kiba a vést je bude Uzumaki Naruto. Každý z vašich vedoucích má pro vás vlastní program, takže rozchod přátelé." Zakončil hlavní vedoucí.

' To mi tak scházelo být s tím blonďatým otravou. Ale je docela hezký když drží hubu... ' Přemítal Gaara. V mžiku se rozhodl. Chce ho a bude ho mít. Proč si tu na těch čtrnáct dní nepořídit hračku? Alespoň to rychleji uteče. Kolik mu může být když už dělá vedoucího? Gaarovi bylo právě sedmnáct a přesto ho rodiče do tohohle programu nacpali. Předpokládal že tu je z těch děcek nejstarší. Vyvstává už jen jediný problém. Jak uklidit toho hnědovlasého skrčka? Když bude s Uzumakim sám, stoprocentně se naskytne možnost ho svést.

Jediné co měl Naruto pro své svěřence za program byl požadavek ať se spolu seznámí než se vrátí. Hlavas s ním chtěl něco neodkladně probrat.

"Já jsem Kiba," začal nesměle hnědovlasý.

"A já tvoje noční můra," odvětil a položil mu ruku do rozkroku.

"Nezašukáme si?" Mrkl na něj Gaara.

Kiba se zvedl a vzal to tryskem k hlavní budově.

O pár minut později se od Naruta, který se vrátil dozvěděl, že si Kiba z jistých důvodů nepřeje být s Gaarou ve skupině.

' To jsem zas dostal potížistu. ' Mluvil k sobě v duchu Uzumaki.

Uběhl celý týden a Gaara Naruta opravdu nestydatě balil. Uzumaki si už na sexistické poznámky zvykl a snažil se to nebrat v potaz. Všiml si, že když je Gaara s ním, mnohem víc mluví i když občas nevhodně. Dnes měli v plánu plavit koně. Byli tam sami. Oba se svlékli do trenek ale než vezmou koně, chtěli se svlažit sami ve vodě. Naruto zkoušel vodu špičkou nohy.

"Ty, Naruto? Víš že máš krásný tělo? Samej sval..."

"Gaaro? Zase?!?" Zlobil se blonďák.

"No jo, mlčim." Zašklebil se rudovlasý.

"Nooo... Však na tobě ty svaly taky jen hrajou..." Gaarovi se rozzářila očka.

"... ale na schovávanou..." Začal se chechtat Naruto.

"Tyyyyyyyyyyy!" Rozzuřil se Gaara a skočil po Uzumakim. Oba se se smíchem svalili na zem.

Gaara se chvíli díval do modrých studánek a pak ho bez okolků políbil. Rudovlasý se divil, že se chlapec pod ním nebrání. Spíš byl v šoku po tom jaké oplzlosti mu vykládal. Z plavení koní nic nebylo. Zato ale Naruto s Gaarou prožil své první milování. Bylo mu jedno že by je mohl někdo vidět. Prostě si nechal udělat dobře od toho perverzního podivína do kterého se nechtě zamiloval.

Denně se spolu vytráceli na dlouhé projížďky. Ráno se vypařili a večer se vraceli. Ostatní si toho nemohli nevšimnout, ale nechápali proč se k sobě v táboře chovají jako cizí. Zato oni v tom měli jasno. Narutovi to trhalo srdce, ale věděl že až za dva dny tábor skončí, bude konec i tomuto románku. Gaara to bral s nadhledem. Nebylo to poprvé co si užíval prázdninové vzplanutí.

Čas je neúprosně tlačil a najednou byl konec. Stáli tváří v tvář a loučili se. Naruto se slzami v očích dostal z Gaary slib že příští rok přijede alespoň jako výpomoc. Autobus odjel a s Gaarou odjíždělo i Narutovo srdce.

Vydržel na něj čekat celý rok. Zůstal sám a modlil se aby se za ním vrátil. Aby byli spolu jako tenkrát, i když jen na čtrnáct dní. Dva týdny. To je sakra málo pro lásku. Seděl na verandě a hypnotizoval příjezdovou cestu. Minato z něj byl nešťastný. Viděl co ten chlapec s jeho synem udělal, takže to, aby Gaara přijel si přál snad víc než on. V zatáčce se objevil autobus, zabrzdil, otevřel dveře a ven se vyvalila spousta známých tváří. Vesele se s Narutem zdravili.

Autobus se vyprázdnil.

Nepřijel.

"Naruto..." Povzdychl si jeho otec a položil mu ruku na rameno.

"To nic." Zašeptal zlomeným hlasem a odešel do stájí.