Konec školního roku, ale přesto je chladno a hustě prší. Jsem promoklý na kost, oblečení na mě visí a vypadám ještě děsivěji než obvykle. Popostrčím si čelenku víc dozadu aby mě nešimraly pramínky mokrých vlasů. Stojím před JEHO domem a přemítám jak jsem se sem dostal. Neměl jsem v plánu ho otravovat. Jenže když už jsem tu...

Zvedl jsem prst a stiskl domovní zvonek. Netrvalo ani půl minuty a hleděly na mě ty nechápavé zelené oči.

"Soule?" Nevěřícně se zeptal.

"Ne, já jsem Santa. Můžu dál?"

"Jasně, jasně!" Odskočil ode dveří a pokynul mi do předsíně.

"Je tu i Tsubaki." Upozornil mě na přítomnost jeho kamarádky. To mě zarazilo. Nemám chuť se svěřovat před ní.

"Black Stare?" Ozval se dívčí hlas a já vzápětí spatřil i jeho majitelku. Dvakrát mrkla, a pronesla:

"Já musím jít, mějte se!" Usmála se a zmizela v dešti.

Čím to že mám dojem že něco tuší?!

"Tak to vysyp Soule, poslouchám." Pronesl když jsme se přesunuli do jeho pokoje. Moc se mi mluvit nechtělo. Po deseti minutách ticha začal Black s výslechem:

"Co máma?"

"Nic, pořád v lihu."

"Táta?"

"Nevim."

"Sereš mě."

"Vidíš to." Luskl mi prsty před obličejem jako by mě chtěl vzbudit z tranzu.

"Řekneš konečně co se děje? Neříkej že si sem přišel abys viděl přátelskou tvář."

"Rupnul jsem."

"Kde?" Zeptal se nechápavě.

"Ne že by ti to dvakrát pálilo kámo. Ve škole."

"Aha. Proto jsi nešel domů."

"Bingo."

"Dostal bys přes hubu co?"

"Nejsi ty jasnovidec?" Pohrdlivě jsem se uchechtl.

"Tím vším chceš naznašit že potřebuješ azyl."

"Něco na ten způsob."

"Z toho kouká parádní průšvih, ale že jsi to ty," zakřenil se.

Zíral jsem na něj, a on na mě. Seděli jsme metr od sebe a když jsem se rozhodl zkrátit tu vzdálenost mezi námi a konečně mu ukázat co k němu cítím, ozval se jeden z nejprotivnějších zvuků na světě.

"DING - DONG..." rozezněl se domovní zvonek.

"Kterej kretén?!" Zavrčel jsem v okamžiku když už byl Black Star z doslechu a otvíral dveře.

"Je tu můj syn?" Zaslechl jsem zděšený hlas mého otce.

"Jo tati." Přišoural jsem se na vlastní popravu.

"Můžeš mi vysvětlit, proč nebereš telefon?!?" Začal zvyšovat hlas.

Poškrábal jsem se ve vlasech a honem lovil nějakou výmluvu. Nakonec jsem se rozhodl vytasit s pravdou.

"Já propadl a ..." Polkl jsem.

"Ne že bych to nečekal," řekl táta.

Nemohl jsem uvěřit.

"Soule, máma se rozhodla jít do léčebny. Sama. Víš že já budu celé prázdniny pryč. Nechci abys zůstal sám." Mrkl přitom na Blacka.

Upřímně - Mám mámu rád, ale nevěřili byste jak jsem si oddychl že se o ní ty dva měsíce nebudu muset starat.

"To není problém!" Vyjekl modrovlasý hyperaktivista po mém boku.

"Jedu na chatu, můžu vzít Soula s sebou!" Hrdě se pleskl do hrudi za to jaký úžasný plán vymyslel.

"Děkuju Black Stare a jen mezi námi -" zašeptal " - dohlédni ať se učí."

"Jasně pane!" Zasalutoval. Dokonalá fraška.

"Dík táto. Zítra si dojdu pro věci."

Jak bylo řečeno, tak bylo uděláno. Další den jsem se sám s Black Starem ocitl v malé chajdě na samotě kdesi uprostřed lesů. Co tu ten kluk celé léto sám vyvádí? Na to mi přišla odpověď v krátkém čase. Vymetal discotéky v blízkých městech, posiloval a cvičil, všemožně sportoval, dělal opravy na chatě a já se pokoušel s ním držet krok. Po měsíci jsme byli sehraná dvojka.

"Za čtyři týdny se vracím na opravky." Oznámil jsem.

"To dáš. Já ti věřím! A velikán jako já se nikdy neplete!" Culil se.

Jak já miluju tenhle úsměv...

"A mimochodem, dneska večer dorazí holky od nás a Kid."

"Jaký holky?"

"Maka, Tsubaki, Liz a Patty." Dokončil výčet.

"Aha." Na víc jsem se nezmohl.

"Zapařímééé!!" Zaječel a vyskočil na stůl.

Večer se to začalo pomalu scházet. Black nám dělal DJ-e a pouštěl jeden flák za druhým. Tančil jsem s Makou, mou nejlepší kamarádkou.

"Tak jak to jde?" Zeptala se a kývla k Blackovi.

"Nijak." Vydechl jsem. Je jediná které jsem se s tím svěřil, jinak bych to asi nevydržel.

"Neřekl jsi mu to?"

"Blázníš? Už by mě nechtěl ani vidět."

"To se nedozvíš dokud se mu nevyslovíš."

Pokrčil jsem rameny a tančil dál. V jednu večer měla většina - co většina - všichni pořádnou opičku. Já moc nepil, vím že mi to nedělá dobře.

"So - u - le?" škytl ke mě Kid a ukázal na Stara spícího na schodech.

Očividně nebyl schopen se vydrápat do ložnice v podkroví. Vzal jsem ho tedy do náruče jako by nic nevážil, vynesl ho nahoru a uložil na postel. Když jsem mu zul boty probral se a v tu ránu mu otrnulo.

"Soulééé?" Protáhl.

"Hm?"

"Pojď sem," usmál se.

"No?"

Chytl mě za límeček košile a políbil. Vytřeštil jsem oči. To bylo to poslední co bych čekal.

"Otevři pusinku," rozkázal.

Když se ke mě vrátil, strčil mi mezi zuby jazyk. Přestal jsem to řešit a líbal jsem ho tak, jako ještě nikoho. Hladil jsem ho na šíji a když jsme se od sebe odtrhli, konečně jsem to zašeptal...

"Miluju tě Black Stare."

"Já vím." Pronesl celý zrudlý a zase se vrhl na mé rty. Ještě notnou dobu jsme strávili touto činností. Nakonec jsme vedle sebe na jedné posteli usnuli.

Ráno byla chata jako po výbuchu. Když jsme sešli dolů, drželi jsme se za ruce. Z kuchyně voněla snídaně. Zlatá Maka!

"Cože?" Vykulil oči Kid když nás spolu uviděl.

Ostatní se otočili k místu kam se vpil pohledem. Mace a Tsubaki se na tváři rozzářil úsměv, Liz a Patty byly stejně vykulené jako jejich černovlasý kamarád.

"No když myslíte..." zabručel Kid a atmosféra se uvolnila.

Odpoledne naše návštěva odjela a tak jsme měli další týdny jen pro sebe. Vychutnával jsem si že se ho můžu dotýkat, políbit ho kdykoli chci. Už jsem se nedokázal držet dál jako dřív. Valil jsem na něj veškeré city které ve mě klíčily v době kdy jsem se bál mu to říct. No nejsem pitomec? A nakonec udělá první krok on...

Na poslední týden jsme se vrátili do města. Ačkoli otec zuřil a matka plakala že pití nechala kvůli mě (lhářka), odstěhoval jsem se ke Starovi. Podařilo se mi udělat opravky a tak mě ve škole pustili do dalšího ročníku.

Jsem šťastný a spokojený s člověkem kterého miluji a jsem nadšený z toho jak mám skvělé kamarády...