Profesionální Společník: 5)Chuť nepoznaného
15. 7. 2013
Tu noc nemohl Naruto usnout.
Gaara ho vzal do lunaparku, hodně se nasmáli, užívali si a Naruto naprosto vypustil fakt, že dělá něco, co by neměl. Bylo mu příjemně. Takhle se totiž vždycky cítil vedle Kiby - uvolněný, bezstarostný, potřebný. Člověk, kterému je jedno co přinese zítřek, hlavně když mu je dneska tak dobře. Celý večer proběhl v přátelském duchu a Naruto byl za to Gaarovi vděčný, jenže když ho pak doprovodil domů, pokusil se ho políbit. Blonďák ale naučeným reflexem uhnul od jeho rtů. Gaara se nad tím jen pousmál, a nekomentoval to. Zřejmě mu došlo, že jedno rande věci nezmění.
Neměli jsme uhýbat, vyčítalo Srdce.
Ale ano, měli, snažil se ho usadit Rozum.
Zníme jako když nevíme, co chceme, takže, co že to vlastně potřebujeme? Lásku?
Ne, kdepak. Chceme někoho kdo nás bude vnímat. Kdo v nás uvidí plnohodnotnou lidskou bytost.
,,Achjo... A nechceme spíš obojí?" zaremcal si Naruto pro sebe.
Už nějakou dobu se snažil své myšlenky ignorovat, ale neúspěšně. Argumenty lítaly ze všech stran, a spánek stále nepřicházel.
,,Zítra mám práci se Sasukem Uchihou. Musím se... No dobře, musíme se vyspat!" ozval se najednou místností Narutův rozhodný hlas a v jeho hlavě se rozhostilo uklidňující ticho.
Blonďatý ospalec se probral za řinkotu budíku. Zničeně se odtáhl do koupelny, opláchl si strhaně vyhlížející obličej a udělal si kávu. Naprosto stereotypně jí vypil, nachystal se, oblékl a vyrazil do Centra Společníků, aby se Jiraiyovi nahlásil a počkal tam na svého klienta. Cítil se mizerně a byl unavený. Stálo ho spoustu přemáhání se vesele usmívat jako obvykle.
,,Dobrej," pozdravil recepčního, a zároveň majitele zdejšího podniku.
Nikdy nepochopil, proč si někdo tak zazobaný dělá vlastní personál, ale za ta léta došel závěru, že to Jiraiyu prostě jen baví.
,,Ahoj! Naruto můžeš ke mně na moment?"
,,Jistě," odpověděl, ale cítil se nesvůj.
Něco se děje.
,,Ozval se mi Gaara. Zase. Tvrdil že to s tebou už projednal a chtěl by tě na čtvrtek a pátek. Uniká mi něco?"
,,Jo... Mluvil jsem s ním o tom. Myslím že ta věc... ten problém...je vyřešenej, takže je to všechno v pořádku. Můžeš mu to potvrdit. Jo a prosímtě mám něco na středu? V úterý vím že slečnu Haruno."
,,Středu jsi měl prázdnou ale... Sai je... hm... nemocný? Takže svému klientovi doporučil tebe. On se mě na tebe přeptal a já mu Saiova slova potvrdil."
,,Co je zač?"
,,No je trochu tvrdší. A tu a tam jsem slyšel i slova jako psychopat a násilník. Hyuuga Neji."
,,Cože? Vždyť když s ním Sai poprvé šu- ... ehm... Když s ním byl Sai poprvé, tak skončil v nemocnici! A to mi uděláš když mám před sebou dva dny s Gaarou?" syčel tiše.
Bylo mu jasné, že Gaara už mu neublíží, zato o Hyuugovi kolovaly opravdu nepěkné zvěsti.
,,Naruto, on ale za ty svý úchylky platí víc než dobře. To proto se ho Sai drží jako klíště. Výslovně mě prosil, ať ho dám tobě. Prý ví, že ho zmákneš."
,,Achjo... No asi to stejně vezmu, nebo mám navybranou? Kolik je vklad?"
,,Jde o večer od osmi do půlnoci u něj doma. Třicet tisíc Naruto."
Narutovi se před očima rozblikaly bankovky. Jasně, půlka jde na podnik ale ta druhá do kapsy. A pokud bude klient spokojený, bývá zvykem další bonus po "práci".
,,To je hezký... Potvrď mu to. Jdu do salónku. Za půl hodiny mám kšeft."
,,Jasný. Užij si Uchihu," uchechtl se ještě starý chlapík a pak už ho Naruto pustil z mysli.
Sasuke byl přesný jako vteřinovka švýcarských hodinek. Bylo to podivné, ale Naruto byl moc rád, že ho vidí. Minule mezi nimi nic neproběhlo, ale choval se k němu celou dobu tak hezky...
,,Rád tě zase vidím, půjdeme?"
,,Samozřejmě," Naruto vycenil zuby v úsměvu a vesele ťapkal vedle Sasukeho, jako spokojené, ale přesto nedočkavé štěně.
Dnes jeli na výstavu nějakého prestižního, avšak dávno mrtvého "umělce". Blonďatý mladík k takovým akcím nikdy netíhl. Umění - tomu nerozumněl, ale vždycky se snažil chovat slušně a stavět se na stranu svého klienta. Se Sasukem to ale bylo úplně jiné. Už jen ten jeho znechucený výraz, když přišli.
,,Děje se něco?" zeptal se Naruto, protože mu to nedalo.
,,Otcova firma to tu sponzoruje, takže jsem se tu musel ukázat. Ale mám-li být upřímný, tak tyhle věci za umění nepovažuji."
,,Aha... A co se ti teda líbí?"
,,To je různé, ale většinou mě to osloví, když z toho dýchá nějaký příběh. Nebo pokud mi to něco připomíná."
,,Rozumím. Já tohle taky nerad. Když to řeknu natvrdo, vypadá to, jako by se na to plátno někdo vyzvracel."
CVAK!
Naruto se s úlekem otočil.
,,Opravdu rozkošný dojem," oslovila ho culíkatá fotografka.
Naruto nevěděl, jestli se má hanbou propadnout až k sedmému okruhu pekla, nebo se k tomu průšvihu nějak vyjádřit. Prvně ze všeho ale střelil očima po Sasukem. Ten se však otřásal v tichém záchvatu smíchu, který dusil svou dlaní.
,,On se sice směje, ale já to myslel vážně," pronesl pevně a na následky nepomyslel.
,,Hezké, slyšet projednou něco upřímného. Tady to každý vychvaluje až do nebes, ale pokud bych mluvila za sebe - je to brak. Znám mnohem lepší. Vy jste nějaký známý pana Uchihy?"
V tom okamžiku se Sasuke přestal smát a převzal kontrolu nad probíhajícím rozhovorem.
,,Nebuďte tak zvědavá. Jen mě doprovází."
,,Promiňte. Mimochodem, mé jméno je Tsunade. Dělám pro Konohu."
Narutovi v mysli vyskočil otazník - Co to kurňa je?
Z jeho tupého výrazu jí došlo, že nechápe.
,,Magazín. Něco v duchu mladých a úspěšných."
,,Aha, jasně. Já jsem Naruto. Uzumaki."
Povoláním velmi všestranný společník, že?
,,Inu, pokud jste přátelé, moc se těším až vás příště zase uvidím. Váš názor nemá chybu," usmála se, odběhla a oběktiv namířila na rudovlasou dámu.
,,Koukám že jsi u ní zabodoval. To se nestává. Ale myslím že tatíček bude mít jiný dojem."
,,Omlouvám se jestli jsem ti tím způsobil potíže..."
,,Neomlouvej se. Jen jsi nahlas řekl to, co jsem si myslel sotva jsme sem vešli."
Ačkoli se Uchiha nezlobil, Uzumaki tím byl rozhozený. Nestávalo se mu aby takhle uklouzl. Vždy se snažil znít kultivovaně a být pro klienta oporou. Tu chybu přikládal faktu, že je mu se Sasukem příjemně a prostě se na chvíli přestal hlídat.
Výstavu protrpěli až do konce. V podstatě tam strávili celý den.
,,Jak jsme na tom s časem?" zeptal se Sasuke.
,,Myslíš tím kolik je, nebo do kdy až můžu?"
,,Obojí."
,,Půl sedmé a času máme spoustu. Klientku mám zítra až na pátou."
,,Výborně. Takže navrhuji tento sled událostí - večeře, sklenka na dobrou noc a postel."
,,To se mi líbí," přiznal blonďák.
Byl nadšený že po něm nechce žádné geniální myšlení ani nadměrný pohyb, ovšem... moment...
Hele taky už ti došlo to slovo POSTEL?
Ano, a docela těžce. Že by to myslel po té sexuální stránce?
Mladý společník si byl téměř jistý, že ano, ale netroufal si se zpříma zeptat.
Ani jeden z přítomných nevedl žádné dlouhé debaty, slova přišla na řadu až po večeři, kdy se odebrali do vinárny na sklenku, nebo dvě. Naruto byl na pití zvyklý, zato se Sasukem trocha dobrého vína dělala divy. Ne že by byl opilý. Jen se najednou zdál daleko sebejistější.
,,Asi pomalu půjdeme, ale chci se tě ještě na něco zeptat, dokud na to mám odvahu."
,,Poslouchám, povídej."
,,Víš, cítím se s tebou opravdu dobře. Jsi přesně ten druh člověka, který mi sedí, tak mám na tebe prosbu. Byl bys ochotný být mi po boku celý týden? Mám zamluvený rekreační pobyt v horách pro dva, ale už jsem nějaký ten pátek sám. A tebe bych tam moc rád vzal pokud svolíš. Samozřejmě to všechno půjde přes agenturu. Osobně si to domluvím... Pokud tedy... budeš souhlasit."
Než Naruto stačil vyhrknout ANO, zarazilo mu to slovo Svědomí na půli cesty z hrdla.
Víš ty vůbec, co to udělá s Gaarou? rýplo si.
Co je mi kurňa po něm?! Nikdy na mě nebyl bezdůvodně vlídný jako Sasuke, to začal až teď, nedávno!
A tak bylo Svědomí umlčeno.
,,Jel bych moc rád," řekl a culil se.
,,Pak tedy domluveno."
Zaplatili a odebrali se k Sasukemu domů. I když pil, tak řídil, ale Naruto se nebál. Z nějakého nepochopitelného důvodu v něj měl plnou důvěru.
Naruto s ním byl minule v hotelu a nic se tam nestalo. Že by ho bral k sobě domů aby na to byl ve svém? Že by se tehdy styděl? Nebo měl zábrany protože se viděli poprvé?
Sotva dorazili, a zavřely se za nimi dveře do apartmánu, zeptal se Sasuke;
,,Chceš něco, nebo jdeme rovnou na to?"
Jasný, takže bude sex.
,,Asi rovnou... ta postel."
,,Předpokládám že budeš chtít půjčit pyžamo?"
,,Není to zvykem ale budu rád."
Sasuke se vzdálil, a vrátil se v proužkovaném nočním úboru, v rukou nesouc pyžamo stejného vzorku a podal ho Narutovi.
,,Ložnici najdeš, zas tak velký to tu není. Nechám otevřeno. Převleč se, a doraž."
Narutovi vyschlo v ústech. Sice bylo trochu divné se soukat do pyžama když ho z něj Sasuke vysvlékne, ale asi to tak má rád, kdo ví. A tak se blonďák převlékl a tiše ťapkal bytem dokud nenarazil na dveře do potemnělé ložnice.
,,Jdeš správně a pozor, je tu noční stolek, neubliž si."
Tlukot jeho srdce byl čím dál hlasitější. Každé poprvé s novým klientem prožíval v obavách, aby neudělal nějakou chybu. Zalezl si vedle Sasukeho a automaticky se přitulil. Ten ho pohladil po zádech a bradu mu položil do vlasů. Dlouho se nic nedělo, jen Sasukeho ruka nepřestávala hladit Narutova záda.
A právě teď, přesně v tenhle okamžik, jsme všichni do jednoho spokojení, Naruto.
Já vím. Vím že jsme.
Hladil a hladil a bylo mu tak příjemně, tak teplo a cítil se uznáván a vnímán. Tiše mručel a tiskl se k Sasukemu blíž. Tohle bylo až příliš důvěrné a příliš krásné, než aby to byla pravda. Naruto pořád čekal kdy mu poručí se svléknout, kdy si ho vezme, kdy mu ublíží činy i slovy, tak, jako kdysi Gaara... Jenže ten okamžik nepřišel. Alespoň ne dnes. A úplně stejně jako onehdy, probudil se ráno sám.
Chvíli mu trvalo než si vybavil kde je a co tam dělá, ale potom se vyškrábal z postele a šel hledat svého klienta. Sasuke seděl u stolu, před sebou snídani, v ruce noviny. Očividně každodenní rituál.
,,Dobré ráno Naruto, pojď se najíst."
,,Dobré..."
Mlčky se usadil vedle něj a natáhl se pro jogurt. Připomínalo mu to trapnost toho minulého ranního setkání, ale ani dnes to nevypadalo že by se zlobil, že usnuli.
Když pak odpoledne poslouchal svou růžovovlasou klientku, duchem se vracel k těm milým okamžikům, kdy se cítil jako plnohodnotná, lidská bytost. Slečně se kterou byl jeho zasněné výrazy nevadily, hlavně když pak dokonale uspokojí její potřeby.
Proběhlo to rychle, hladce, až nakonec přišla středa.
Jeho první střet s pověstným, mladým Hyuugou o kterém se vypráví jak je nelítostný, a to nejen v poli jeho působnosti, ale i v soukromí. Sai napoprvé dopadl opravdu nepěkně. V podstatě to proběhlo jako znásilnění, ačkoli už byl jako společník zvyklý na ledasco, stejně ho to na pár dní položilo.
A právě k domu Nejiho Hyuugy teď Naruto míří, útroby sevřené napětím.
Komentáře
Přehled komentářů
Naprosto dokonalé, ráno brzo vstávám a nemůžu se od toho odtrhnout, jdu číst dál. Jsem vděčná za něco vícedílného. DĚKUJI! :)
...
(terkic, 16. 7. 2013 8:59)snad ho Neji moc nepoznamená, myslim jak fyzicky tak psychicky :( jinak sem ráda, že se Naruto se Sasukem cejtí tak hezky a zároveň tak trochu lituju Gaary, ale o to víc se mi ta povídka líbí, nic se nedá předvídat dopředu a zároveň si u toho člověk může udělat svůj názor, moc krásné :)
ranní vstávání je peklo
(pani_Lucie, 15. 7. 2013 17:54)Dráždivě napínavé s hromadou možností, až podezřele hladký chod a v nejlepším konec,jojojo, nemá chybu a tak budu trpělivě čekat na další.
Uaaa
(Nikin, 15. 7. 2013 12:14)
Neji ty chlípný prase :D :D
Sasuke goooooo!!
Achjooo, slupla jsem to jak malinu a teď abych zas týden čekala
*-*
(Eisha, 15. 7. 2013 2:21)Uááá :333333 neusnu ^^. Chjooo já tak miluju SasuNaru a Sasu je tady tak úžasný... Ale zároveň chudáček Gaara ): ... Nevím komu fandit sakra! :D Příští díl bude yaoi? :33 Hehe Neji, Neji, Neji 3:) Těším se na neděli :333
Oh!
(Nika, 24. 9. 2013 0:46)