Boys don't cry; Okaeri 6/7
10. 2. 2013
Sasuke:
Nakonec u mě Naruto přespával celý týden. Mámě namluvil že nechce být sám, protože má pak chmurné myšlenky. Vzala to bez řečí, ale mě se pak den co den vyptávala o co vlastně jde, a mě pomalu ale jistě začaly docházet argumenty. Nabulíkovat jí že je nešťastně zamilovaný byl skvělý nápad až do okamžiku, kdy začala shromažďovat informace.
Kdo je ta dívka?
Jak se jmenuje?
Koho miluje když ne Naruta?
A tak to šlo celý týden. Každou chvíli se ke mně přitočila a vyptávala se a já se bál, abych se ve svých lžích neztratil. Jako figurku do tohohle dramatu jsem si vybral Sakuru. Naruto o ní často mluví, všehovšudy, je to jeho nejlepší kamarádka.
Škola byla tenhle týden úmornější, a Narutovy výkony tragičtější než obvykle. Jsme každý v jiné třídě, ale člověk se drbů doslechne až přespříliš.
,,Nechrápej Sasuke a vnímej co ti řikám!" zavrčel mi u ucha Suigetsu.
,,Jo?" probral jsem se.
,,Chtěl jsem se zeptat o přestávce, ale ty jsi furt někde v luftě. Kam to pořád lítáš?!" nečekal na odpověď, a pokračoval dál. ,,Vážně s náma o víkendu nepůjdeš? Nerozmyslíš si to?"
,,Ne. Už jsem něco slíbil... jinde."
,,Jo. Jasně. Tý tvý tajný lásce," protočil oči.
,,Suii sorry, ale radši si budu zpříjemňovat čas s člověkem kterýho miluju, než abych někde chlastal a pak celou neděli objímal záchodovou mísu."
,,Jako já chápu že než pít s náma a rozdávat si to s cizíma holkama je lepší šoustat se svou vlastní, ale ty už s náma nechodíš skoro nikam."
,,Já vim ale... sakra Suii, pochop to! My pro sebe máme jen víkendy - a to ještě jen občas! Většinu času se flákáme někde venku protože... ani jeden z nás nemá v bytě volno. A když tu ta šance je... Promiň. Má přednost."
,,Chápu. Ale vytáčíš mě jak na nás vůbec nemáš čas!"
,,Ale když ho zrovna mám, ty vždycky děláš uraženého a nadhazuješ mi jak moc mě nepotřebuješ."
,,Bavíte se dobře pane Namikaze? Co kdybyste se zvedl a šel pomoci slečně Karin dokončit tu početní úlohu?!" zavrčel mi sotva deset cenťáků před obličejem profesor Orochimaru.
,,Jistě."
Mátožně jsem se zvedl a vlastně byl rád že mě vytáhl. Sui se začínal chovat jako žárlivá stíhačka.
,,Jak bojuješ Karkulko?" šeptl jsem, jakmile jsem dorazil k tabuli.
,,Mám to blbě co?"
Zavrtěl jsem hlavou a pomohl jí ten příklad dokončit. Orochimaru zbělel vzteky. Tedy, pokud je něco takového ještě vůbec možné, a poslal mě i Karin do lavice.
Naruto:
Nemohl jsem se soustředit na vyučování, pokaždé jsem něco těžce nezvládl a začínal si připadat jako naprosto nemožný, a neschopný idiot. Sláva že je pátek a navíc... Máme víkend bez dozoru. S myšlenkami u věcí příštích jsem opravdu nedokázal myslet ještě na to co dělám, takže jsem vyfasoval zbrusu novou pětku, a aby to bylo ještě zoufalejší, tak z tělocviku.
Zazvonilo na přestávku, ale to už jsem byl z tepláků převlečený do svých kalhot a triko vyměnil za košili. Posbíral jsem si věci a v trysku uháněl na školní pozemek kde jsme měli povoleno trávit přestávky a kam někteří chodili "děsně nenápadně" kouřit. Proběhl jsem okolo jídelny, vyklusal schody a zahnul za roh. On už tam stál.
,,Už jsem si myslel že nedorazíš," usmál se a přistoupil blíž.
Neměl odvahu se mě dotknout, a ani já jí neměl. Tak jsme prostě stáli naproti sobě. Nakonec jsem to ale nevydržel. Rychle jsem se ohlédl za roh, zkontroloval plácek, okna a dal mu bleskurychlou pusu na rty. Usmál se.
,,Strašně se už těším na dnešní odpoledne... A na víkend," vzdychl jsem.
,,Já vím. Už jsi extrémně nemožnej," zachechtal se, ale pak tiše dodal; ,,Vždyť já se těším taky."
Natáhl ruku a něžně mě pohladil po tváři. Pak tam svou dlaň na okamžik nechal a já, místo abych to přešel bez reakce a zbytečně neriskoval, jsem si jeho horkou dlaň vlastní rukou přimkl k obličeji.
,,Ale, ale, ale... Co to vidím?"
Nadskočil jsem snad půl metru, a prudce se ohlédl.
Stál tam Sasukeho starší kamarád, Yuugo. Je to fajn chlapík, jak jsem zjistil za ta léta co se se Sasukem znají. Vždycky ke mně byl zdvořilý a byl mi sympatický... a tak jsem doufal, že mě ani teď nezklame. Tohle je totiž parádní trapas a vysvětlit to? Jak jako?!
,,Mám z tebe radost Romeo," nadhodil Yuugo k Sasukemu a vesele se usmíval.
,,Viděl jsem Naruta jak sem kvaltí, tak mi bylo naprosto jasný, koho tu s ním najdu."
Došlo mi že Yuugo už to všechno musí vědět. Kolik mu toho Sasuke řekl...?
,,Ví víc než to vypadá. A neboj se, on by to nikdy nikomu neřekl," prohodil Sasuke jako by mi četl v mysli.
Zčervenal jsem a kývl mu na to.
,,No, nebudu vás rušit, jen se pak zamnou Sasuke stav, potřebuju s tebou prohodit pár slov."
,,Jasně," odpověděl mu Sasuke a Yuugo se vytratil snad ještě rychleji, než jak se objevil.
Sasuke:
Po páté vyučovací hodině opustil Naruto školní budovu a zamířil domů. Neskutečně jsem celé jeho třídě záviděl, že jim jejich třídní vydupal pátek tak krátký. Už jsem se totiž viděl taky doma, a s Narutem, jenže přede mnou bylo ještě dvouhodinové utrpení v podobě výpočetky. Bytostně se mi tam nechtělo být. Než zazvonilo, opravdu vážně jsem uvažoval o tom, že to zatáhnu.
Nakonec jsem to tam ale vytrpěl za podpory a znuděného sténání Suigetsua a Karin. Tak nějak si říkám kde bych byl, co bych dělal a co bych měl, nebýt právě jich.
Nebýt Suigetsua díky kterému jsem se naučil skákat do věcí po hlavě. Taky mě dost postrčil ve využívání upřímnosti - ač on je někdy upřímný až tak že to bolí.
Pak je tu moje malá, milovaná Karkulka. Karin. Osůbka která mě miluje už od první třídy základky a ačkoli mi vždycky se vším citlivě pomáhá, já sám nevím jak jí odpomoct od toho, že žije jen pro mě.
A nakonec Yuugo, o rok starší a v porovnání s námi o desetiletí vyspělejší... No, a taky moje vrba.
Co bych dělal... kde bych byl... nebýt jich...
Ne.
Nechci to vědět.
Po vyučování jsme se rozloučili a já spěchal domů, jak to jen šlo. Čeká na mě. Čeká tam a budeme se mít jen pro sebe. Budeme si moct oplácet něžnosti a chovat se aspoň chviličku jako pár. Už jen ta myšlenka mě neskutečně hnala vpřed.
Sotva jsem vpadl do domu, zakřičel jsem:
,,Tak jsem tady!"
A z kuchyně zarezonovalo:
,,Vítej doma!"
Po tváři se mi rozlil úsměv o kterém vím, že mi vydrží minimálně do nedělní noci. Ta slova byla tak prosycená láskou a byla tak čistá a upřímná až mě to vlastně dojalo. Zamířil jsem do kuchyně. A je mi naprosto jasné, co se odehraje v dalších minutách, pokud tam tedy Naruto nepřipravuje něco, co je třeba hlídat.
,,Krásně to voní," pochválil jsem libou vůni.
,,Peču kuře. S nádivkou."
,,Ty jsi čím dál tím víc podobnej mámě. Ta se taky pořád stará hlavně o to, abychom neměli hlad."
,,No však mi to kladla na srdce když teď odjížděli. Nakrm Sasukeho, nebo nám umře hlady."
,,Musím říct že jídlo je teď to poslední, co se mi honí hlavou."
,,Nepovídej..."
To jak teď provokativně mrknul... To bude jízda!
Chtěl jsem ho políbit, ale držel jsem se. Věděl jsem že bych ho už nepustil, kuře by se spálilo a při našem štěstí by i vyhořel dům. Dokázal jsem tedy zpovzdálí pozorovat jak Naruto kmitá po kuchyni, pak jsem se došel vysprchovat a nakonec mu pomohl připravit stůl.
Jídlo bylo báječné, dal si opravdu záležet. Snažil jsem se vychutnávat, ale stálo mě to dost přemáhání - abych to do sebe nenaklopil, Naruta neohnul přes stůl a... těžce jsem polknul.
,,Chutná?" usmál se na mě.
,,Moc. Ale už jsem skoro plný. Bude dezert?"
Ano, ano... byl to dvojsmysl.
,,V lednici je tiramisu a..."
,,A?"
Naruto vstal, obešel stůl, posadil se mi na klín a začal mě líbat. Zřejmě celou dobu bojoval stejně, jako já se sebou.
Naruto:
,,Promiň ale tohle je můj limit. Už nevydržím dýl čekat," šeptal jsem vzrušeně a snažil se mu přetáhnout triko přes hlavu. Ani on se nijak nežinýroval, serval ze mě košili a začal mi rozepínat kalhoty.
Šlo to strašně rychle a myslím že když mi jeho prsty obemkly penis, přestal jsem naprosto vnímat dění okolo nás. Stačilo aby párkrát pohnul zápěstím, a já se udělal. Vážně jsem se za to styděl, obzvlášť když jsem se ho skoro ani nedotkl. Jakmile mě totiž sevřel svou dlaní, položil jsem mu hlavu na rameno, vzdychal a užíval si toho, co mi dopřával.
,,Sasuke... Promiň."
,,Co ti mám promíjet?"
,,No však víš... Tohle..."
,,Omlouváš se že jsi se udělal? Nehrabe ti trochu?" smál se a místo toho aby čekal na odpověď, mě začal znovu líbat.
,,Být já na tvém místě, dopadlo by to stejně."
,,Vyzkoušíme," řekl jsem lišácky, zbavil ho kalhot i boxerek a klekl si před něj na zem.
Jak Sasuke seděl na židli a já před ním klečel, měl jsem jeho přirození přímo před obličejem. Bylo naprosto jasné, co teď budu dělat. Přidržel jsem si jeho penis u kořene a začal si ho zasouvat do úst. Sasuke zafuněl a tiše sténal. Pustil jsem ho z horké ústní dutiny a pronesl:
,,Nemusíš se krotit, vždyť nás nikdo neuslyší." řekl jsem a vrátil se k započaté práci.
Sasuke začal sténat opravdu nahlas a stejně jako já, moc dlouho to dráždění nevydržel. Pustil jsem jej z úst, otřel si koutky a vzhlédl. Čekal jsem, dokud se na mě zase nepodívá. Když se jeho dech vrátil do normálu, sklonil hlavu až ke mně a začal mě hluboce líbat. Nevěděl jsem co chce teď dělat, a tak jsem veškeré následující události nechal v jeho režii. Popadl mě do náruče a poponesl o několik kroků. V tom omámení mi došlo jediné - a to teprve když mě položil.
Jsme v obýváku, na matčině oblíbeném, ceněném, bílém koberečku s těmi hebkými vlákny. Rozesmálo mě jak ohleduplné to od Sasukeho bylo. Přece se na mě mohl vrhnout rovnou na podlaze v jídelně.
,,Naruto já... Můžu?"
,,Co bys řekl?" vyprskl jsem smíchy.
Bylo mi veselo. Byl jsem šťastný, spokojený a tyhle dotyky jsou jen bonus k tomu, jak milovaný se teď cítím. Jenže Sasuke se ze mě zvedl.
Lekl jsem se a rychle ho čapnul za zápěstí. Šok který se mnou proháněl ale Sasuke zaplašil úsměvem.
,,Jen dojdu pro lubrikant, nerad bych ti ublížil."
Pustil jsem ho a trochu nabručený sebou plácnul zpátky na koberec.
Sasuke:
Byla neděle večer, naši byli už pár hodin doma. Přemýšlel jsem nad tím nádherným víkendem a opatrně si ty křehké vzpomínky ukládal do srdce. Naruto ležel na matraci vedle mé postele, držel jsem ho za ruku. Ten smutek z posledních dní vymizel, myslím, že jsme si toho dost vynahradili a zase to nějaký čas vydržíme...
Tiše vrzly dveře pokoje.
,,Sasuke. Naruto."
Oba jsme se naráz posadili, pustit jsem ho stihl už jak jsem zaregistroval zvuk kvílejících pantů.
,,Mami?" šeptl jsem.
Nerozsvítila. Nechala tmu tmou a já byl v tu chvíli rád, protože jsem se tvářil všelijak. A provinile nejspíš taky.
,,Co se děje?" zabručel rozespalý blonďák.
,,Vy spolu spíte."
,,Jasně že jo, vždyť to vidíš, ne?" mručel dál Naruto.
,,Nedělej ze mě idiota!" zasyčela. ,,Oba moc dobře víte, že tím nemám na mysli, že spíte v jednom pokoji!"
Ztuhnul jsem a věděl, že právě padá náš domeček z karet.
,,Mami!" vypískl Naruto, rázem naprosto probuzený.
Odkud...
Od koho...
Jak je možné že to ví?!?
,,Tohle jste zapomněli v obýváku."
Něco po mě hodila. Do prdele! To je...
,,Jste bratři! Proboha, jak jste spolu mohli mít sex?!? A navíc v tomhle domě! Kde jste společně vyrůstali!!!"
Hysterčila, ale byla tichá. Táta to nejspíš netuší. Myslím že kdyby ano, bylo by hůř. Srdce mi divoce bušilo, snažil jsem se přesvědčit, že z toho ještě nějak vybruslíme, dokud jsem se znovu nepodíval na předmět v mé ruce, a nevrátily se mi vzpomínky které ho doprovázely....
...
,,Už jsem si myslel, že jsi na mě zapomněl."
,,Nemohl jsem ho najít, promiň."
,,Šlo by to i bez něj," vrčel Naruto a vytrhl mi ho z ruky.
,,Co blbneš?!"
Naruto se natáhl pro lihový fix na stolku a začal na lahvičku lubrikačního gelu cosi psát.
,,Hele... Naru..."
,,PST! Génius tvoří."
Dopsal poslední písmenko a zahodil ho. Lahvička se zakutálela k rohu skříně.
,,A jestli si sem teď neklekneš a nezačneš, napíšu ti totéž na pinďoura."
...
S hrůzou v očích jsem na lahvičce v šeru četl jednotlivá písmenka.
Sasuke mi to umí skvěle udělat i bez lubrikantu.
KURVA!!!
Jak jsme to tam mohli nechat?!?
,,Budeme s tím muset... něco udělat. Vezmu vás k nějakému specialistovi já... tohle přece není normální!!!"
Mlčeli jsme oba dva a byli si vědomi své viny.
Malá chyba.
Tak maličká a rozdrtila mi srdce na prach.
Ona...
Ona nás rozdělí.
Komentáře
Přehled komentářů
to ne, oni musí být spolu! i kdybych tam do tý povídky sama měla skočit! :'(( :°(( :DD fakt musí spolu bejt...:PP skvělé .... smutné.... musí být zas veselé! :D ne, fakt, krása :))
neee
(Nikin, 18. 2. 2013 8:39)
Ne...ne..ne..me..neee :( To se mi nelíbí!!
Kapitola samozřejmě úžasná... Chudáčci budou rozděleni... To bude srdceryvný
no taaaaaaak
(kill, 17. 2. 2013 10:39)uz je 17. plosim plosim smutne koukam dej sem pokracko........... :)
honem
(kill, 15. 2. 2013 16:15)
jezisi... nenapinej me........ sem napnuta jako to dopadne......... prosiiim ze je od sebe nerozdeli.... ze se to nakonec odebere k lepsimu............. no taaaaak. myslim ze si zasluzi happy end :D ;)
---
(Eisha, 12. 2. 2013 23:33)Škoda, že jsem se ktomu nedostala dřív :'(. Zrovna od mamky jsem čekala, že je pochopí... Vždyť nejsou pokrevně příbuzní! :-x Chjooo těším se na příští (bohužel poslední) díl :')
Nenene
(Kaci.chan, 12. 2. 2013 22:25)Rozdělí? To nemůže!!! Ale stranou, ten nápis byl super funny :D
O_O
(terkic, 11. 2. 2013 23:43)néé Chroní nerozdělí, že nééé??? páni ty vážně dokážeš potěšit a pak napnout jak kšandy, až mi z toho běhá mráz po zádech, ale takovej ten příjemnej z nadšení a z touhy vědět víc, sakra, já to do dalšího dílu nevydržim :)
Tak smutnééé.....:'((( béééhlééhléééé!
(Katana, 18. 2. 2013 21:16)