Víte na co jsem po dlouhodobém testování přišla? Že je osmnáctý prosinec prokletý. Tečka. Nebo rovnou pět vykřičníků. Mám v sobě obrovskou spoustu černé barvy, kterou potřebuji někam vylít, a tohle je ideální místo. Takže si vezměte deštníky, holiny a pláštěnky navrch, protože první řady zmoknou. Jo, a prej to jde špatně vyprat. CHRONA se vrací ve velkém stylu. / HA HA HA... / 

P.A: Každému, kdo bude tento příběh číst, opravdu velice doporučuji, vnímat data jednotlivých pasáží. Nebudete se v tom pak ztrácet. :)

Jo, no... a tradičně: Veselé Vánoce Vám všem, a ještě každému zvlášť.

Sedma je zpět. Tedy, dneska jen v podání Vendyho a Petra. /To jako abyste náhodou nesoucítili jen s jednou postavou, víte jak.../ A vzhledem k tomu, že mám přepsanou i další část s Mikim a Hrdinou, na které jsem se vážně vyřádila, záleží další přidání povídky pouze na vás. ;)