,,Když člověk přestane knihu číst, nic to na jejím konci nezmění."
A teď co tím chci říct. Všichni kteří sem ještě chodíte, (ale pochybuji že pravidelně,) byste měli vědět o tom, že zde plánuji udělat zásadní změny a rozsáhlou čistku. Mám v úmyslu s tím pomalu začít už po letošních (2023) Vánocích. Některé příběhy mám v úmyslu dopsat, jiné opravit a zrecyklovat a zlomek z nich kompletně smazat. Úskalí je v tom, psát na dvou platformách, když jste malá rybička v moři. Vím, že si toho nakládám moc, ale příběhy co tu jsou, si to zaslouží. Pravděpodobně některé přestěhuji na Wattpad a současně s tím se ty mé dvě "vymazlené děti" přesunou i sem. Postupem času ale nejspíš všechno skončí tam a tyhle stránky smažu. Dojde k tomu, vím to. Je to přesně ten nevyhnutelný konec, ale zatím je ještě daleko. Kdyby vás zajímal důvod, tak je prostý. Na něčem tak obrovském jako Wattpad, mám daleko větší šanci najít si čtenáře - a oni zase mě. Zato tady na stránkách, kdo necílí na vyloženě na Naruťáckou fanfikci, nikdy mě nenajde, a to si některé mé příběhy prostě nezaslouží. Nikdy jsem nebyla druh pisálka, co by byl na své výtvory hrdý, ale myslím si, že něco z toho minima, co považuji za dobré, by mělo dělat radost i dalším lidem.
A na závěr. Pokud máte některou zdejší povídku rádi - tak jak je - doporučuji si jí uschovat. Ať pak nejste zklamaní, že tu chybí něco, kvůli čemu jste sem chodili. Protože i kdybyste mi napsali, ať vám to pošlu, není jisté že to mám všechno schované. Za ty roky se mi toho dost poztrácelo.
Přeju vám klid a mír. Nejen o Vánocích.
Děkuji za pozornost, Chrona.
A kdyby mě někdo náhodou hledal, tak aktuálně (7.1. 2024) zhruba tady:
Co tu jsme 9/?
28. 9. 2021
Znáte tu pohádku o princezně, co je jako prázdná plechovka?
Hlasitá ale nic v ní?
Já vím kdo to je.
A teď k věci. Psaní byl, je a vždycky bude můj uzdravující proces. Čím hůř, tím víc. Možná si to ještě někteří z vás pamatují. Tak jsem se asi tedy hlavně pro sebe rozhodla, že bych tuhle povídku vážně chtěla dopsat. Proběhla úplně maličkatá editace, které si stejně nikdo nevšiml - a teď tu mám pokračování. A není jediné. Třeba to tentokrát vyjde.
Co tu jsme 8/?
10. 2. 2019
Nebýt věty; ,,Dospěješ ty vůbec někdy?" a Maxova neuvěřitelně roztomilého: "Umyj si svého ožralu", asi by se mi tenhle týden ani nezapočítal do života. Někdy je to fakt nuda k uzoufání. Nějaké nápady? ............
K věci. Dnes Ondra/minulost a Jin/přítomnost. Pozor na ten skok. :)
Přidání příští týden je ve hvězdách. Že to vyšlo teď, neznamená, že to vyjde i příště.
Děkuji vám všem za projevenou přízeň. (Jo a pan Démon vzkazuje, že vypnul proti spam, tak teď by ty komentáře neměly činit velký problém. ;) )
Co tu jsme 7/?
3. 2. 2019
Sedmý víkend v řadě. To je na mě slušný výkon, ne?
Ne.
Každopádně, přidání příští víkend neslibuji, protože zbytek příběhu je v hlavě, ne v počítači, ani na papíře. Smolík. Když se zadaří, budou tu Ondra s Jinem.
Co tu jsme 6/?
26. 1. 2019
Podezřele dobře to jde. Otázka zní, jestli to vůbec k něčemu je.
K věci. Když to s ostatními postavami relativně ujde, tak se to zákonitě aspoň někde musí začít *r*o*z*e*s*í*r*a*t*. (S důrazem na každé písmeno daného slova, samozřejmě.)
Příští víkend Hrdina s Mikim.
Co tu jsme 5/?
20. 1. 2019
Další díl, o den později, ale komu to vadí, že. Přeci jen, žádost o ruku člověka dost zaskočí. Škoda jen, že je mému nápadníkovi teprve šest let.
!! Opět připomínám - pozor na časový skok. !!
Příští víkend Vendy a Petr.
Co tu jsme 3/?
5. 1. 2019
Další díl. Až mě to samotnou překvapuje.Tentokrát Miki a Hrdina. Ti dva mě vážně baví.
Čtvrtá část je také přepsaná a nachystaná na příští sobotu - můžete se těšit na Ondru a Jina. ;)
Co tu jsme 2/?
29. 12. 2018
Sedma je zpět. Tedy, dneska jen v podání Vendyho a Petra. /To jako abyste náhodou nesoucítili jen s jednou postavou, víte jak.../ A vzhledem k tomu, že mám přepsanou i další část s Mikim a Hrdinou, na které jsem se vážně vyřádila, záleží další přidání povídky pouze na vás. ;)
Co tu jsme 1/?
22. 12. 2018
Víte na co jsem po dlouhodobém testování přišla? Že je osmnáctý prosinec prokletý. Tečka. Nebo rovnou pět vykřičníků. Mám v sobě obrovskou spoustu černé barvy, kterou potřebuji někam vylít, a tohle je ideální místo. Takže si vezměte deštníky, holiny a pláštěnky navrch, protože první řady zmoknou. Jo, a prej to jde špatně vyprat. CHRONA se vrací ve velkém stylu. / HA HA HA... /
P.A: Každému, kdo bude tento příběh číst, opravdu velice doporučuji, vnímat data jednotlivých pasáží. Nebudete se v tom pak ztrácet. :)
Jo, no... a tradičně: Veselé Vánoce Vám všem, a ještě každému zvlášť.
Na dně lahve; kapitola osmá
8. 4. 2018
Znáte to. Život jako horská dráha, a místo kýblu splašek, na vás lejou rovnou celej hovnocuc...
Ztichni. Tohle nikoho nezajímá. Dobrý večer, mláďata má milovaná. Přináším vám poslední díl ze série NA DNĚ LAHVE - ovšem, jen co se Finleyho příběhu týče. Victora mám rozepsaného, baví mě to, a snad by tu hned příští neděli mohla být startovní kapitola. (Oslavu kulatin mám bez újmy za sebou, a jestli ke mně ještě v dohledné době strčí rypák ta mrcha Zubatá, tak si jí najdu, a dostane brutální klystýr.) Užijte si kapitolu.
Na dně lahve; kapitola sedmá
11. 3. 2018
Tak jo, trápení zvířátek ve velkém a rozuzlení Finnyho vnitřních záležitostí. Příští díl bude poslední. ALE! ... (Ne, T_T když to napíšu sem, bude to spoiler jako hrom, takže doplňující informace sem přiletí příští neděli, touto dobou.) Přeji příjemné čtení.
Na dně lahve; kapitola šestá
4. 3. 2018
Já vím, jsem "zavrženíhodná lidská bytost" protože jsem minule nic nenapsala, a dnešní kapitola je ultra krátká. Jenže ono to jinak napsat nešlo. ALE! (Haleluja, Heuréka...) Už vím jak a kam dál. Těšte se příští neděli. ;) S láskou, vaše Chrona
Na dně lahve; kapitola pátá
18. 2. 2018
V tomto díle oba pánové Finnyho naprosto rozebrali. Asi je oba zabiju a bude klid. Kdo má pak sakra Finleyho skládat dohromady. Zase já, no.
Na dně lahve; kapitola čtvrtá
11. 2. 2018
Tak tentokrát to také vyšlo. Asi se někde stala chyba. Přeji příjemné čtení.
Na dně lahve; kapitola třetí
4. 2. 2018
Další kus. Přidání příští víkend nemohu slíbit na 100%, záleží na tom, jestli ho stihnu přepsat. Mám to nechtěně nějaké nabité. A jen tak okolo... baví vás to vůbec? Nějak mi to nepřijde.